Prosinec 2017

Máme nový prak...

29. prosince 2017 v 17:47 | Marcel
Vánoce proběhly tak nějak poklidně. Byli jsme ve třech, na první svátek vánoční byla Ivča s Honzou ráno na mši na Hluiboké, já vařil. Na oběd dorazila Milča s Hankou a Větrníkem a večer jsme s Ivčou jeli na Hlubokou, místní ranař farář pořádal čaj o páté s malým koncertem. Příjemné zakončení dvou vánočních dní.
Zase mám radost z únavy po sportu, po dlůouhém odpočinku a relaxu po Nepálu jsem zase usedl na rotoped a včera jsme s Honzou absolvovali vánoční turnájek ve florbale. To byla veselá patálie, protože jsme byli pozváni do týmu, kde byli 3 brankáři, dvě holky, které florbval nehrály už více než dva roky a jsou na mateřské, jeden hráč s trochou nadváhy a my dva s Honzou. Při 11 týmech jen poslední z naší šestičlenné skupiny nehrál o umístění a naším cílem bylo hrát o 9 - 10 místo. V Honzovi však bouchly saze a my vyhráli dva za čtyř zápasů ve skupině a díky shodě okolností jsme skončili třetí a šli do play off. Neuvěřitelné, protože za námi byly týmy plné aktivních florbalistů. Tím to nenkončí a my ve čtvrtfinále porazili další tým složený z hráčů FBK České Budějovice a byli v semíčku. To už jsme se smáli v jednom kuse i v našem posledním zápase. Náš tým dal 15 gólů, Honza z toho 14 a díky této střelecké explozi jsme skončili na neuvěřitelném čtvrtém místě. Na návštěvku ke kamarádce do Bechyně jsme tudíž odjeli s asi tříhodinovým zpožděním.
Včerejší vyčírek byl hodně výživný, spali jsme na chaloupce vedle železniční trati Tábor - Bechyně a mě v noci vytáčeli strojvedoucí trobící v půl jedné, půl páté a půl sedmě těsně za okny našeho pokoje. Vůbec jsem nepochopil, co je vedlo k troubení... Leda mini přejezd z polní cesty k vratům této chaloupky...
Dneska s Honzou chodíme jako naprcané bělice, včerejších 90 minut hry s minimálním střídáním je dneska hodně znát. Trochu jsme kuchtil a odpo jsem obcházel pokoje, abych zkontroloval topení, zítra a pozítří přijedou hosté. Na Silvestra tady bude dvanáct lidí a já si zavařím.... Zítra kachnička s nádivkou a v neděli telecí líčka na červeném víně s bramborovou kaší.
Dneska přijel Jirka uzavřít s Ivčou pracovní rok. Přivezl nám vánoční dárek. Doma mi předal gumu s kůží s tím, že zbytek mám v dílně. Hned jsme poznal, že je to nádobíčko k praku. Jakmile jsem vešel do kotelny, uviděl jsem tělo praku. Jen mi vykloulo "Ty píčo", protože vidlice praku je vyšší než já. To budou v létě soutěže... Jen bude potřeba udělat pořádné ukotvení do země a Jirka navrhuje přimontovat i sedačku... No, vypadá to velmi zajímavě... Jirko, díky moc!!!

Rýmičkovali jsme

24. prosince 2017 v 6:36 | Marcel
Před Vánocema nás dostihla rýmička. Ve čtvrtek a pátek Ivču, ulehla a bylo pro ni složité se přetočit z boku na bok a v sobotu mne. Honza byl s kamarádkou na lyžích a my se doma kurýrovali. Ivča dopo ještě trochu uklízela ale po obědě taky zalehla k filmům. Já se k večeru zvetil, šel dosypat uhlí do kotelny, připravit kapry a uvařit bramborové knedlíky, abych toho na prvnbí svátek vánoční neměl hodně. Přijede Miluška s Hankou a Větrníkem, já upeču kachnu s nádivkou a červeným zelím, tak ať jsou aspoň knedlíky připravené.
V pátek jsem byl s Matějem a superjuniorem. Martínek roste jako z vody a je furt neuvěřitelně v pohodě a vysmátý. Byli jsme dvě hodiny v hospůdce (naštěstí se nikde nekouří a je to bomba) a on nezafňukal a pořád by si hrál. Užil jsem si ho strašně moc. S Matějem je to bohužel složitěší a těžší, ale je mu 27, je dospělý a má vlastní život, do něhož mu nechci výrazně kecat. Jeho rozhodnutí a jeho postoj. Že to poměrně slušně odnášíme my je věc druhá...
S Honzou jsme se bavili, že půjdeme pro stromeček a nakonec budeme mít jenom malý v květináči, když budeme večer jen ve třech. Poprvé po dlouhé době se ani netěším na pohádku po večeři, protože jsme na ni byli s Ivčou v kině.
Letošní vánoce mi přijdou nejméně vánoční za mnoho polsedních let. Jsme doma sami, což mi až tak nevadí, ale situace s Matějem, venku bláto, měsíc po Nepálu (což je pro mě pořád strašně silný a hluboký zážitek), absolutní nechuť kupovat dárky... Koukneme na pohádky, půjdeme s Honzou na tradiční dopolední golfík okolo statku, zajedu k Milušce vyměnit rybu za salát a bude večer...
Tož pěkné vánoce všem...

Takže zase nic...

20. prosince 2017 v 7:24 | Marcel
Myšleno bílé vánoce. Díval jsem se na předpověď a prdlačky, od pátku obleva a déšť. A už to vypadalo... Venku je asi deset čísel sněhu a krásně mrazivo....
Včera měla Ivča s holkama od koní vánoční večůrek, my byli s Honzou dopo ve městě zanakupovat si. Nějaké drobnosti pod stromeček, vtipně jsme si nakoupili navzájem krásný dáreček, na který se už teď těším a pak jsme v Globusu udělali nákup jako už dlouho ne. Nějak nejsem zvyklý na nákupy potravin, když nám většinu roku vozí vše Makro a Nowaco.
Ani nevím, jestli jsem psal, že u nás nebude Olešnická stopa, silvestrovská akce pro asi 200 lidí, kterou jsme pořádali od prvního roku, co jsme na Výštici. Zastupitelům přišlo, že na jejich akci asi nějak moc vaděláváme a rozhodli, že se stopa bude střídat v jednotlivých částích obce, Olešník, Chlumec, Nová ves. Jaký to má smysl nikdo nepochopil, starosta, my a ani lidi, kteří k nám na Silvestra chodili. Šli se dopo projít, dát si svařák, pivo a klobásu a teď olešničtí budou v Olešníku a dalším dvěma částem trasa naroste na dvojnásobek, navíc po asfaltu hlavní cesty... No, ať se olešničtí hasiči pomějou a užijou si. Závist je holt strašná svině a nás těch pár korun nespasí ani nepoloží...
Včera taky definitivně začaly přípravy na vánoce - Honza udělal vaječňák a já naložil rozinky do rumu na kuličky. Jediné cukroví, které si vyrábíme. Jinak na stole bude to, co od někoho dostaneme, jako už několikátý rok.

Adventní koncert

17. prosince 2017 v 21:59 | Marcel
Ivčin spoilužák ze střední školy je neuvěřitelně podnikavý a činný. Rozepisovat se o jeho aktivitách by bylo na dlouho, ale mimo jiné má vlastní pivovar, vaří úžasné pivo a koupil obrovskou sýpku - špejchar, kterou využívá neskutečným způsobem. Jedná se o klasickou starou sýpku s úzkými okýnky, stavbu určenou pro skladování obilí. Ale protože komouši de facto zlikvidovali staré dobré způsoby skladování a způsoby nmašich předků, špejchar byl ve stavu před demolicí. Martin tohle ale nedopustil, pár let v rámci svého velkého hospodářství sýpku používal v původním slova smyslu a před asi šesti lety nádhernou stavbu překlopil do jiné dimenze. Přízemí je historické muzeum zemědělství. Traktory, povozy, domácí prostředky na výrobu másla, zpracování řepy, zelí, obracečky obilí, velké motorové hrábě, pračky prádla sto let staré... Mnoho desítek úžasných a nádherných kousků naší historie. O patro výše je obrazárna a galerie. Teď tam vystavuje Robert Vano fotky svých "studentů" famózní fotky z celého světa, od Sahary, k Himaláji... Navíc k Himaláji.. Pořádají se tam koncerty, vernisáže...
Jeli jsme tam na adventní koncert seskupení Domino a ač nejsem úplně koncertní typ, prožili jsme krásný večer předvánoční zakončený hooodně zajímavým povídáním s kurátorem výstav, který je mimo jiné taky koordinátorem válečných letců z východní fronty...
Celý den by byl až moc příjemný, nebýt počasí. V průběhu koncertu napadlo sice asi jen pět čísel sněhu, ale při teplotách pod nulou to vše zmrzlo a my jeli domů v Honzově Benjaminovi, protože Rafinka je v nemocnici... Rychlost nestoupla přes šedesát, ale spíše byla pod padesáti a v autíčku, které hoodně klouzalo jsme s Ivčou byli rádi doma na statku...
Na druhou stgranu krásný a úžasný vstup do zimy, kéž by sníh vydržel dlouho...

Nepálský večírek

16. prosince 2017 v 16:54 | Marcel
Včera jsme měli na statku vánoční večírek pro kamarády a hlavnínáplní bylo promítání fotek z měsíce v Nepálu. A protože pozvánka byla na nepálský večer, strávil jsem pár hodin v kuchyni a uvařil dvě typicky nepálská jídla. Před promītánm tudíž mohli naši hosté ochutnat nepálské národn jídlo dhalbath, což je rýže, restovaná směs zeleniny (brambory, mrkev, pórek a všechna možná zelenina dostupná v Nepálu) a masalou kořeněná čočková omáčka. Druhým jídlem byla moje zamilovaná kofta malai, což jsou kuličky z brambor a sýra s koriandrem s omačkou uvařenou z mixovaných rajčat, protlaku, vody s kurkumou, masalou, chilli, zázvorem, římským kmínem a smetanou. Podává se s rýží nebo indickým chlebem. Ten už jsem ale nepekl... U jídla se občas pochválm a tady musím, protože kofta byla fakt neskutečně dobrá. Fotky jsou krásné, úžasné a při povídání se vždy vrátím myšlenkama do Himalaje a asi to z toho je cítit. Když navíc jsou posluchači, kteří mají zájem a otázky, je to radost. Přijel i Karlík, který tam se mnou byl dvakrát a přispěl svými postřehy a zážitky...
Pak jsme s Ivčou a Karlíkem poseděděli a popovídali, krásný večer.
Už rok máme EET a tudíž máme tablet s tiskárnou. A protože tablet se dá používat i normálně, sedím si v obýváku a používám tuhle malou cedulku s dotykem. Za chvíli si na tomhle pustím online přenos z Honzova zápasu. Proč ho sakra, nepoužívám už déle???

Neskutečná debata

13. prosince 2017 v 20:28 | Marcel
Jak jsem psal včera, skoro nic se neděje. Dneska ale mám pír zážitků...
První je ze včerejšího večera, kdy Ivča někde v telefonu našla odkaz na článek, že nepálské ženy mají problém s nedostatkem vložek a "Člověk v tísni" to chce řešit... Do prdele, jak nějaká organizace chce řešit situaci asi 8 miliónů menstrujících nepáslkých žen??? To jsou letadla plná vložek, sorry. (v Nepálu je asi 31 miliónů obyvatel, z toho pochází odhad počtu žen s menstruací). A o tomhle stupidním tématu se bavíme v jedenáct večer.
Hned po ránu přijel technik řešit víkendový problém, kdy mi přestal fungovat chlaďák na pivo. Včera jsem tam volal a dneska přijel, vyměnil celý chlaďák a když jsem se ptal, jestli budu něco platit odpověděl, že když vytočíme tak moc jejich piva, servis je zdarma....
Jel jsem na poštu a pan Baloun mě požádal, jestli by se mohl svézt se mnou. Potřebuje na družstvo něco vyřešit. Nevěřil bych, jak oblečení člověka pracujícího neustále sice venku, ale u koní a s hnojem, může v malém autě smrdět... I na tu malou vzdálenost. Ale Baloun je super a i naši instruktoři ho milují, v Praze se s nikým jemu podobným nepotkají...

furt se nic neděje...

12. prosince 2017 v 22:13 | Marcel
Dneska od rána mám otevřený blog, ať napíšu příspěvek.. Občas sem někdo z kamarádů zabloudí a měl bych něco napsat. A furt nic moc. Psát na blog, že máme volněji v době, kdy většina lidí šílí v práci i doma před koncem roku, je mi trochu blbé... Je mi trapné psát, že chystám pastičky na myši, starám se o kotel a kotelnu, kontroluju topení, jstli neteče, měním drátek a držák u ohradníku. Jdu do lesa s Čikinou a pořád se mi nic moc nechce a hlavně nemusím...
Seděl jsem včera u počítače s kalendářem akcí Země Nezemě na příští rok, vyplňoval tabulky táborů a týmů, upravoval texty... Nevěřil bych, jak se mé oči unaví. Už v Nepálu u čtení knížek a přiznej si, Marceli, slabého světla, jsem usoudil, že návštěva očního na kontrolu je nutná. Ale v současné lenosti odkládám vše. Byl jsem ve městě dvakrát a tá lidská šílenost před vánocemi, která mi přijde rok od roku více a více brutální, je mi neskutečně proti srsti... Tak jsem radši zalezlý na statku a řeším problémy jako například nefunknční chlaďák na pivo. On totiž někdo přijede a vyřeší to...

Deštivá zima

5. prosince 2017 v 10:50 | Marcel
Venku sice pěkně nasněžilo, ale dneska od rána do toho prší. Asi jako všude v republice kromě hor, kde podle fotek paní zima vládne pevnou rukou.
Pomaličku ukrajuju z dlouhého seznamu úkolů, které jsem si sepsal. Většina se týká víkendového vánočního setkání s instruktory protože chci mít maximum věcí připravených dopředu. S výběrem fotek z táborů mi naštěstí pomohl Volejda a Honza, nebaví mě pokaždé vybírat ze stovek fotek třicet do prezentace.
Na druhou stranu jsem třídil fotky z Nepálu. Od Míši, Hasiče a Pepči jsem jich dostal asi 1.300 a po přísném výběru jich teď mám 110. Pár témat ještě chybí, ale přes 150 mít výběr nebude.
Synovci dávám dohromady kolo, aby ho mohl dostat od Ježíška. Je to kolo po našich klucích a až na totálně zpuchřelé pláště bylo kupodivu v pohodě. Rozebral jsem ložiska, promazal, koupil pláště a zase složil. Jo, vlastně, nečekaně to nepřežily ještě ventilky...
Svoje kolo jsem na druhou starnu musel odvézt do servisu. Skřípající střed byl tak šílený, že už se to nedalo vydržet. Řetěz taky nebyl od samotného počátku měněný, seřídí mi brzdy a kolečko bude jako nové...
Jirka dodělává osvětlení jízdárny. Pod dvěmi reflektory se dá jezdit už teď, ale se čtyřmi to bude velký luxus...
Jinak se nic moc neděje, udržovací předzimní práce jsou hotovy z doby, kdy jsem byl na horách, takže teď jen přicmrdávky a co mě ťukne do očí. Spíše období příprav nba větší projekty, saunu a kořenovou čističku...

Kotel zase jinak

1. prosince 2017 v 20:03 | Marcel
Po návratu domů mi byly nahlášeny závady na foťáku, domácím termostatu a kolečku na hnůj. Kolečko svaří Jirka, foťák musím odvézt do centra a na termostat jsem volal technikovi. Včera tady byl a zjistil, že napájecí kablík mezi kotelnou a obývákem je někde ve zkratu, doma nemáme žádné napětí. Šli jsme tedy po kablíku a hups, malé šedé svině jej překousaly v místě, kde prošel stěnou z kotelny do sedlovny. Luboš, technik, kablík opravil, slatoval a... Nic. Nová kontrola a ty myší hovada kablík překousaly navíc ještě v průchodu stěnou. Luboš kablík nastavil, opravil a napětí se naštěstí objevilo. Musím jen vzít kus vatové izolace a díru utěsnit...
Od kamarádů jsem dostal kupici fotek, třídím, vybírám a kochám se těmi nejpěknějšími. Sem tam něco uvařím, ven se mi nějak nechce. Měsíc zimy v Nepálu stačil, vyhřívám se doma a hledám si práci v kanclu, nebo ležím, čtu, nějak mám pořád potřebu odpočívat. Dneska jsem konečně odvezl kolo do servisu, ten vrzající střed se nedal snášet. Včera jsme s Ivčou koupili pro ni nové boty na běžky a přilbu na lyže, na sportíky jsme slušně pochystaní.
Zítra má Rejdy výlov rybníka v sousedství a těším se, že si donesu nějakou dobrou rybku a udělám si ji.
Jinak úspěšně plníme kalendář na příští rok, zase to bude fičák. Příští víkend k tomu rozsekneme tábory a bude hotovo...