Duben 2017

Nová cesta

26. dubna 2017 v 13:03 | Marcel
Tohle bude krátké, ale důležité. Dnes opravdu bagr a technika nastoupily na opravu příjezdové cesty. Bagr stáhl starý beton, načechral podloží a další nějaký stroj navezl recyklát, udusal, mírně rozšířil cestu a snad sluníčko bude milostové, vyleze a recyklát zatáhne tak, aby úprava vydržela déle, než půl roku...

rozlitý olej v kuchyni

25. dubna 2017 v 22:49 | Marcel
Sobotní svatba byla celkem mazec, protože bylo okolo 5 stupňů a střídavě pršelo a padal sníh s deštěm, do toho foukal silný vítr. Takže 80 lidí bylo střídavě v jídelně a na sále, kde byla hudba. Dva lidi byli na baru a tři jsme makali v kuchyni, raut byl od půl čtvté do jedné hodiny. Odcházel jsem o půl druhé z kuchyně a byl jsem na šrot. Naštěstí ráno na snídani vstávala Ivča, jídlo měla připraveno, jídelnu rámcově uklidili Honzík s Volejdou, ale udělat vše do čista.
Já dopo uklízel kuchyni, konzervoval jídla, která se nesnědla a zbyla. Náročnější úkol byl s Láďou Balounem sbalit stan a uklidit dvůr. Mám Balouna rád, ale s chlapem ve věku 57 let jednat jako s dítětem je hodně silné kafe. Zvlášť, když chceš vše rychle udělat, uklidit, ukončit a jít se dospat... Poznal jsem, jaké to je mít v unaveném stavu stavu rychlost vyšší o dvojnásobek...
Svatba ale dopadla skvěle, všichni byli spokojení, hlavně ženich s nevěstou odjížděli s úsměvem na rtu a po příjemném povídání. Já ale pořád vidím mezírky ke zlepšení u sebe. Avšak to, že každá sklupina je úplně jiná, to nemáme šanci odhadnout a jaký kdo bude mít apetit, to je ve hvězdách...
Hned v pondělí o půl deváté ráno přijela škola v přírodě. Děti mi ale nežerou Mrkající. Nevrací zbytky, ale nechtějí jíst. Dnešní kuřízek měl úspěch, i ty velké, při obalování kritizované, že to tak malé děti nesní, se nevrátily. Ani kousek. Ale včerejší špagety, sázka na jistotu, a dnešní jahodové kendlíky, úplná tutovka, mne zase postavily na jinou úroveň plánování množství jídla. První skupina. u které počet jahodových knedlíků na osobu klesl pod tři. To tady v žádné věkové skupině nebylo...
Navíc lekce z diety, dneska večer si paní učitelka psala do aplikace v mobilu každý kousek jídla, který snědla, Ptala se mně na paštiku, kterou jsem o víkendu dělal, z čeho všeho byla...
Abych se dostal k titulku... Asi v jedenáct večer, v noci jsem šel domů uložit část jídla k nám do lednice. Misky nebyly skoro kam na lince položit, proto jsem chtěl uklidit největší věci. Pečící pánev, vyndanou jen z důvodu prostoru, aby se z regálui vytáhl friťák, jsem zpět vrátil. Jmenovaný friťák ale byl pořád v zásuvce. Po mém používání jsem to nečekal, protože čudlíky jsou zamaštěné tak, že po použití výdy friťák vytáhnu ze zásuvky. To se ale večer nestalo. Já friťák vzal abych ho uklidil, zasekl se o kabel do zásuvky a tři litry oleje vylil na podlahu. Další hodinu a půl nechci a nemusím popisovat. Klozajíc na kolenou po dlažbě za pomoci Honzy jsme vše odmastili.
Hluboký zážitek, silný a trvající...

Ostrý start

19. dubna 2017 v 8:04 | Marcel
První ostrý víkend s hosty byl dlouhý, velikonoční a navíc skupinka nebyla úplně klasická Rozpačitý. 24 dospěláků a asi 12 dětí do tří let, z toiho někteří dospěláci s chováním velmi zvláštním a pro mne neuchopitelným. Nedalo se s nimi jednoduše domluvit. A byli neskutečně žraví. Což mne na jednu stranu samozřejmě těšilo, ale byl jsem překvapen, jak velké množství jídla se dá v totmo počtu sníst.
Díky teplým snídaňovým pánvím rozšiřujeme i ranní švédské stoly. Teď jsme postupně nabízeli párečky, vaječinu ze 60 vejec a sázená vejce (volská oka, přes 50 kousků. Zase nová zkušenost...
Nejvíce komplikovaná byla první večeře, původně hlášená dle příjezdu na cca půl sedmou. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě měli nahlášený příjezd už od 14:00 říkal jsem si, že to s časem večeře nebude problém. Opak byl pravdou, vydával jsem do čtvrt na dvanáct... Pak jsme si řekli, že snídaně se budou vydácat v průběhu hodiny a večeře pokud možno v půl hodině, ať nemusím jídlo přihřívat a sušit.
Hned po pondělní snídani jsem odjel do Prahy na florbalové superfinále, po němž následoval chodovský oslavný večůrek... Domů jsme jel v úterý vlakem a celkově musím víkend ještě dospat...
V pondělí ráno nastoupili řemeslníci na výměnu oken v apartmánech. Vzhledem k tomu, že nastoupili na sedmou, museli jsme je krotit, ať stroje používají až od osmi. Včera Jirka a Láďou zdemontovali straou linku a dneska nastupují zedníci. Do konce týdne bude apartmán opraven a vymalován. V sobotu najíždí svatebčasné a nás čeká nejstudenější svatba v našich dějinách.

Děkující Baloun

13. dubna 2017 v 10:40 | Marcel
Láďa Baloun, náš čeledín, je strašně zajímavá postavička. Za všechno děkuje, včetně toho, když se jdu podívat, jak posekal trávu. Pochválím ho a on poděkuje. Něco dodám a on zase poděkuje, jeho děkuju musí být posledním slovem. Jeho další oblíbenou větičkou je " "Dělám to tak dobře, šéfe?" nebo "Udělal jsem to dobře, šéfe?". Vedle děkování se taky často omlouvá: "Já vás zlobím, že jo šéfe...". Nicméně jeho TOP hláška, kterou občas zopakuje, byla odpověď na otázku mojí mamči, když tu byla: "Láďo, chcete kávu nebo čaj?" A Ládík nevinně řekl: " Může být."
Dneska mě z pastvy při kydání viděl, jak vynáším popel a hned na mě volá: " Šéfer, potřebujete doplnit uhlí? Já to udělám, už jdu.." Našel si další oblíbenou činnost. A je pravdou, že tam dá maximum uhlí a poslední vrstva vypadá jako puzzle skládanka...
Odpo najedou lidi a já pro jistotu ještě procházel topení a ejhle, na jednom pokoji totálně zavzdušněný radiátor. Vysvětlí mi někdo, kde se najednou v systému vezme vzduchová bublina, která tam dva týdny není???
Venku prší a nejde tudíž nic moc dělat. Včera jsem udělal kolečko v Budějovicích: držák na biče - v Makru vyměnit šortky pro Matěje - koupit myčku do velké kuchyně - žrádlo pro kočky v Mountfieldu - nové zářivkové těleso nad linku. Doima jsem pak zapojil myčku i zářivkové těleso a posekal zadní louku. Skoro celou, protože to bohužel vypadá, že máme problém se spojkou v traktůrku. Bude muset jít do opravy, protože jak prší, tráva poleze jako šílená...

Sečeme a topíme

12. dubna 2017 v 8:41 | Marcel
Naše sezóna odstratovala naplno. V pátek minulý týden najelo 50 rozjivených dětí, jen na večeři, snídani a odjeli zase domů. První nápor zvládla Ivča s Luckou, já byl v Praze na schůzce na letní tábor.
Od neděle jsme s Honzou doma, doléčuje ruku a dodělává absoltventskou práci. no a na statku je furt spousta a spousta práce. Prošli jsmne všechny pokoje a zkontrolovali dvířka skříněk, zásuvky, postele a ještě musíme bílou barvou aspoň trochu přetřít fleky. Protože zítra najede zase plný stav a není úplně letní jaro topím. Do toho se zbláznila tráva, takže sekáme. A protože tráva je hustá a vysoká, museli jsme udělat rychlou předsezónní generálku - sundat a nabrousit nože, zkontrolovat svíčky, olej, řemen a hurá do zeleně.
Na stole mi pořád leží hromada materiálů ke zpracování po jarním setkání s instruktory a na letních táborech je taky kupa práce.
Do kuchyně Ivča koupila další vytunění pro hosty - ohřívací pánve na ranní párečky a vajíčka. Už na velikonoce je náročnější skupina, tak hned využijeme. Asi si užiju i v kuchyni - sice polopenze, ale klasické jídlo na vyšší úrovni, vegoši a extra jídla pro děti do dvou let bez mléka a vajec... Tak vzhůru do práce.

Týden nic moc

6. dubna 2017 v 17:14 | Marcel
Tento týden jsem deníčkování moc nedal, protože by se v něm odrážely jen negativa. První půlka týdne se moc nepovedla a já neměl dobrou náladu.
Na jedničce jsou komplet nové postele, na mnoha postelích nové matrace, takže i spaní posunujeme na lepší úroveň. Sice ještě na víkendy topím, ale topná sezóna pomalu končí, zato poprvé jsme vytáhli sekačku a sekala se tráva na dvoře a kolem jízdárny. S pokojema souvisí i spousta drobvných oprav - tam něco zamalovat, tam opravit volnou zásuvku, tam police do skříńě. Věci, které absolutně nejsou vidět a sežerou hodně času. Navíc sledujeme radiátory, protože z nepochopitelných důvodů jich začala poměrně velká část kapat ve spojích. Asi dožilo těsnění...
Dneska jsem měl rychlý průlet městem s asi pěti zastávkami a i tak to bylo únavné. Zítra ráno navařím večeři a odjíždím směr Lipno, kde mám schgůzku ohledně letního tábora a pak do Prahy, kde o tom táboře budeme schůzkovat. Zůstanu asi do neděle, ještě uvidíme.

Jarní víkend a spousta práce

2. dubna 2017 v 19:41 | Marcel
Máme za sebou spíše letní než jarní víkend, na který se k nám sjelo skoro 20 brigádníků. Dneska odpo jsem únavou usnul a ne a ne se probudit.
V sobotu jsme dopo vynosili z lesa spoustu dříví, která Láďa Baloun se synem a s Luckou zpracovávali a pak jsme se vrhli na instalaci vodorovných prken na jízdárnu. Holčičky prkna dopo natíraly a my pak našli systém práce a ve čtyřech prkna šroubovali. Naměřit, seříznout předvrtat a přišroubovat. Pak znovu spodní desku, celkem 50 polí po dvou deskách. S Karlíkem se nám večer špatně zvedalo ze sedu. K tomu se natíraly kavalety, pergola u popelnice, čsiltily se boxy... No zase spúousty a spousty práce. Večer jsme v pěti dospělácích poseděli, omladila hrála deskovky nebou koukala na filmy. Naštěstí bylo skvělé počasí, na práci na jízdárně a v otevřeném protostu na mne sluníčka až až, nebudu se ale rouhat, v dešti bychom neudělali nic.