Říjen 2016

Osobáček u televize...

30. října 2016 v 21:15 | Marcel
Od kamarádů jsem slyšel, že zanedbávám deníček. O čem ale psát, když jsme si s Ivčou víceméně naordinovali odpočinek a klidový režim. Nějakou práci samozřejmě uděláme, ale psát o tom? Tak to zkusím...
Podzimní jezdecké prázdniny se šesti holčičkami proběhly naprosto v pohodě, navíc bylo krásné počasí a já se dokonce s Pavlou dostal i na tenis...
Honza pochystává novinkovou hru na příští rok, tak jsem dodělával věci, které jsem mu nakoupil.
Na dnešek se měnil čas. Chápu automatické nastavení u telefonu, počítače, chápu mé manuální změny na všech hodinách doma. Ale jak se mění čas na termostatu u kotle, to fakt netuším. V kotelně i doma proběhla změna automaticky. U kotle na tužkovou baterku a manuální ovládání...
Dnešek byl maximálně válecí. Dopo snídaně, trochu provětrání se a příprava oběda zbylým dvěma holčičkám. Velmi hrubý úklid kuchyně a u oběda jsem si pustil film na HBO. Zajímavé témě, tak jsem vydržel i tu romantiku. Pak jsem si šel uvařit čajíček a začal nějaký český film. Nebyl to fil, ale první díl šestidílného seriálu. A těch šest dílů dávali po sobě. Poprvé v životě jsme s Ivčou vyjma nemoci strávili u televize osm hodin. Mezitím jsme nakrmili koně, dali sprchu, uklízeli u titulků trochu venku... Ale seroš nás pohltil a my podlehli...

Akce kurník

25. října 2016 v 7:11 | Marcel
Nejsem si úplně jistý, jestli Ivča koupila akční zahradní domeček letos na jaře nebo už vloni na podzim. Nicméně od té doby stál pod schodamana půdu a čekal. Na jarní brigádě chlapi usadili do země na kolmo pražce coby podstavec a půl roku jsme ve výběhu u koz měli naše malé výštické Stonehenge...
Podtzimní brigáda, která proběhla teď o víkendu to dotáhla. V sobotu prakticky celý den se pod vedením Jirky a Karlíka připravovaly základy ve výčce asi jednoho metru. Pražce se musely seříznout (u čehož odešla spojka na mojí motorovce), z trámků udělat základovou desku, vše vyvážit a chlapi stihli ještě položit kus podlahy. V neděli se pak celý domek jako stavebnice postavil a my ho s Honzou včeraq natřeli. Dneska jsem měl v plánu npoložit střechu, ale už po probuzení jsem slyšel, jak venku chčije...
Brigáda proběhla v komorním duchu, bylo nás do dvaceti a kromě akce kurník nám natěrači natřeli pergolu ve dvoře, nějaké staré artefakty na výzdobu, ve velkém se dělaly záhonky a kytičky v oknech a já s velkým Honzou jsme se vrhli do lesa na dříví. Připravili jsme čtyři soušky, vytahali s mlaďochama na hráz a já bastartoval náš starý traktor. Ten chytil a splnil svou historickou úlohu, vyvezl z lesa ohromnouz hromadu dříví. Jet traktorem po hrázi a zpět couváním byl dost adrenalin, ale zážitek krásný.

Děkujeme všem brigádníkům za obrovský kus práce a krásné večerní uvolnění...

Podzimní vyjížďka

18. října 2016 v 11:34 | Marcel
Dvakrát ročně se nechám ukecat a sednu si na koně. V neděli bylo tak krásně, že pěknější počasí jsme si asi nemohli přát. A nikde nikdo, klid. Udělali jsme v okolí asi hodinový okruh, ale z té temperamentní arabky pod zadkem mám fakt respekt.
I personál má volněji, Zdenička je tady dvakrát týdně, Láďa si dělá svoje výběhy, Jirka taky přijde jen občas. Myslím, že jsme to všichni potřebovali jako sůl.
Ivča řeší obsazování příští sezóny a máme jeden oříšek, či spíše ořech. Měla by u nás být svatba. Nevěsta je Češka žijící na Novém Zélandu, on je novozélaďan. Akce by to měla být víkendová pro 100 lidí a v prvních plánech je rytířské představení, ohňová show a ohňostroj... Naprosto šílené megalomanství a já bych to tady nechtěl. Ivča pořád ne a ne odmítnout. Ona Kamilka, jak se nevěsta jmenuje, s tím dost počítá...
O víkendu bude brigáda, vypadá to na komorní složení cca 15 lidí, ale aspoń bude fajn atmosféra. Teď nás čeká ještě jedna větší akce, chceme postravit komín na apartmánu, aby byl samostaně vytopitelný. I proto bychom se o víkendu měli vrhnout na dříví a něco zase vytahat z lesa.
Konec minulého týdne jsme měli vysoce kulturní, dva filmy v kině během 24 hodin. Ivča vybrala česklou oddechovku, druhým pak byl Dan Brown a Inferno. Jak poučné, zvláště když jsem si dočetl rozhovor s doktorem Hnízdilem na téma civilizační nemoci plynoucí z nemocné civilizace. Jak rádi jsme na samotě u lesa...

Ponožkové ráno

13. října 2016 v 11:14 | Marcel
Vstával jsem dneska brzy a abych nechal Ivču spátm našel jsem si tichou práci. Vyčistil jsem kamna a doma nám zase zatopil, udělal si čaj a uklidil prádlo z věšáku. V koši byla hromada nezařazených ponožek, vzal jsem k tomu pytel s dalšími lichými a zkoušel párovat. Žádný velký úspěch jsem nezaznamenal, pouze pár párů, z toho několik bylo v páru jen velmi podobných. A zbytek? Neuvěřitelných 32 lichých, nepoužitelných ponožek. Vzhledem k tomu, že Honza i Matěj mají pokoje uklizené a tudíž nejsou hromady ponožek za postelema a v různých nepatřičných šuplících, máme doma nenažraného lichožrouta. Jediné vysvětlení je, že ty liché ponožky mají kluci u sebe na bytech...
Schválně by mě zajímalo, kolik lichých ponožek se nachází v jiných rodinných domácnostech.

Policie má nové místečko

11. října 2016 v 21:57 | Marcel
Dnes jsme strávili nečekaně dlouho ve městě. Matějovy narozeniny jsme oslavili společným obědem a výběrem dárku dle jeho přání. Chtěl baťůžek cca 30 litrů na denn í horské nošení. Na první pohled jednoduché zadání, ale na jednoduchou koupi nic moc. Dát za malý batoh asi tři až čtyři tisíce se nikomu moc nechce, ani Matěj netlačil a uvědomoval si cenu peněz. Nicméně jsme našli krásný kousek a jak jsem se sám mnohokrát přesvědčil, když chceš najít a hledáš, koupíš opravdu pěknou věc na místě, kde to nečekáš.
Oběd byl navíc kulinářské gastroporno. Mates nemohl dojíst úžasný biftek, já si užíval krásné noky s lososem, špenátem a báječným sýrem. Ivča obědu dala korunu, kdy si po třech druzích předkrmu - toastové bagetě, bylinkové pomazánce a salátu z červeného zelí dala už jen dezert, pašírovanou hrušku se zmrlinou v pistáciích Mrkající.
Jinak tady pořád prší, trávě na dvoře voda neskutečně svědčí a nám se nechce ven. Dneska proběhla rychlá a krátká debata o topení doma. Kamínka jsou v poho, ale celou zimu to tímto způsobem dělat nechceme. Budeme si topit centrálně, ale v ložnici zase velké teplo nechci. Šílené pro nás bylo to vedro v restauraci i v obchodech. Ti lidi se s topením fakt zbláznili, všude muselo být vysoko přes dvacet pět stupňů
Minulý týden ve středu večer jsem si blbě při protahování se natáhl něco v zádech. Střílelo to do nohy a já měl obavu z plotýnky. Navíc jsem v sobotu jel do Brna natěšený na softbalový turnaj, který jsem si chtěl zažít. Po dvanácti letech s báječnou partou lidí. Podobně jako Ivča své koňské závody. Zatejpovaný s podporovou prášíčku jsme si s Honzou zahráli společně další sport a on mě ten soft vyléčil. Bál jsem se, že budu akutně potřebovat nápravu, ale opak je pravdou.

Nečekaně si policie měřící rychlost aut našla nové místo na měření - odbočku k nám z hlavní silnice. Už minulý týden, kdy jsem s rodičema odjížděl na výlet, jsem je problikával při odjezdu i příjezdu domů. Tento týden měřili u nás znovu. Tak pozor na odbočce na Výštici a snad nás nebudou prudit při odjezdech často Mrkající

Kokotina ve sklepě

6. října 2016 v 11:52 | Marcel
... aneb jak připravit tatínkovi práci navíc.
Poprvé od prázdnin jsem šel do sklepa. Rozsvítil a ejhle, červené světlo. Matěj po jedné sklepní hře neodstranil červenou žárovku. OK, odšrouboval jsem kryt a červeným sprejem natříkanou žárovku vyměnil za čirou. To ještě nic nebylo. Akceptoval jsem i skutečnost, že žárovku načerveno nastříkal našroubovanou v objímce.
Ve druhé sklepní místnosti je stropní svítidlo se skleněným krytem a umělohmotnou mřížkou. Kvízová otázka - Jak učinit světlo červeným? Odpověď - povolit kryt, odchlípnout jej včetně skla a vytrvale stříkat sprej dovnitř dokud není vše červené... Kokotina jak sviňa. Bylo mu zatěžko sundat kryt a nastříkat jen žárovku. Tak jsem sundal kryt, vyměnil žárovku, skleněný kryt jsem čistil ředidlem a drátěným kartáčem. No, tak jsem zprovoznil další část po letních táborech. A to zdaleka není hotová velká půda po nájezdu hvězdných válečníků Star wars...

Svatební timing na jedničku

4. října 2016 v 15:10 | Marcel
Poslední svatebčená odjeli a rozpršelo, do této chvíle téměř nepřestalo. Prší stále více a teploměr pořád padá dolů. Včera jsem ještě stihl výlet s našima na krásný hřbitov do Albrechtic, na otáčivcé hlediště do Týna a do Budějovic, dneska se už jen hřejeme u kamen. Na řadu přišly domácí práce z dlouhého seznamu a ještě něco navíc.
Přišel jsem například o jedno včelstvo, takže musím vyčistit jeden úl. Prostě zmizely včely, včelstvo přišlo o matku. ic více o tom nevím, musím se poradit až se zastaví některý z přátel včelařů. Telefonická konzultace ale proběhla a nemělo by se jednat o nic zvláštního.
Plánujeme jen podzimní akce, brigádu, podzimky a vánoční setkání instruktorů.
Teď o víkendu tady bude partička 20 lidí přes našeho kamaráda, tak si trochu příjemně zavařím, vymysleli jsme krásná jídla, která jsem dlouho nedělal. Sice v sobotu večer odjíždím, ale pochystám, co se dá a hlavně páteční večeře a sobotní obět budou dobrůtky.
Ještě předtím jedu ve čtvrtek do Prahy, zahrát si softbal a podívat se na Honzu hrajícího pohár proti Tatranu. Přitom potkat pár kamarádů.
Co tady, když je venku tak hnusně, že se tam nechce ani projít do dílny nebo velké kuchyně?

I svatební sezóna skončila

3. října 2016 v 8:50 | Marcel
Už v pátek večer, kdy tady bylo 14 lidí na večeři a chystat vše předsvatební jsme nevěstě říkali, že jejich malá skupinka s náma toho za jeden večer napovídala více, než předchozí dvě svatby za oba víkendy dohromady. Příjemní lidi, fajn atmosféra. Ivča byla na závodech, tak nás tady bylo hodně málo.
V sobotu byl navíc objednaný "jen" raut od čtyř odpo, ale později jsme zjistili, že i ten "jen" raut stojí za to. Od čtyř hodin, kdy se skupina asi 80 lidí vrhla na jídlo jíst nepřestali, dokud nevyjedli úplně vše. Tak tak jsme si ubránil věci na snídani:
4 kila kuřecích řízků
4 kila vepřových řízků
4 kila krkovice na grilu
4 kila kuřecího na grilu
4 kila klobás
4 kila bílých párečků
guláš ze 6 kil hovězího
2 kila paštiky
1,5 kila salámů na mísách
1 kilo sýrů na mísách
8 kilo ovoce
20 kilo brambor
6 kilo rajčat
4 kila okurek
3 kila paprik
5 kilo cukety a lilku na grilu

A aby jim náhodou nevyschlo, tak 420 piv, 45 lahví vína a kořalku jsem nepočítal... Slušná akcička, což? Odměnou pro nás bylo chování nevěsty, novomanželky, při odjezdu: "můžu vás obejmout?" a Ivči i mně skočila kolem krku. Ženich mezitím rozcházel večerní pařbičku...,