Září 2016

Před svatbou 4/2016

29. září 2016 v 11:50 | Marcel
Odmlčel jsem se, protože minulý týden jsme byli s Ivčou podruhé na víkendu uprostřed týdne v novohradkách a pak jsem obratem odjel na pánskou jízdu do Jeseníků. Novohradky byly fajn, ale Baronův most nás nijak extra neoslovil, navíc ač na samotě se zurčením potoku pod okny, spalo se nám špatně a vrátili jsme se unavení. Přesto jeden unikát tento výlet měl, Ivču jsem po asi osmi letech vytáhl na kolo. Ujeli jsme dvacet, ale překrásnou krajinou bývalých vesnic.Navíc na oběd jsem od Ivči ochutnal steak, jaký jsem ještě nikdy nejedl. Jelení flákotka připravovaná ve vakuu, ale lahůdka neskutečná.
Jeseníky pak byly super, se synečky a kamarády na skalách Rabštejn. Pánská jízda se vším všudy a více asi netřeba. Zvlášť, když se povedlo počasí. Jen by tam nemusel nějaký kokot v půl osmé ráno pouštět zasranou muziku na celou louku a budit lidi, kteří s jeho akcí nemají níic společného. Snad to příště neudělá, když jsme mu to řekl v podobném tónu.
Z Ostravy jsem přivezl rodiče a užíváme babí léto na statku. Před chvílí mi zavezli pivo, narazil jsem a tatíkovi se rozzářily očička Mrkající.
O víkend tady se starala Ivča, malá partička cyklistů a na noc a snídani dva basseballové týmy z turnaje na Hluboké. Vedení navíc asi slušně zapařilo, takže i obrat byl slušný.
Teď mi zavezli zboží na víkend, svatební raut pro asi 90 lidí, tak bude zase veselo.
Musím se vrátit ještě dva týdny zpět, kdy jsem jel s Honzou do Strakonic shlédnout jeho ligový zápas. Povedl se mu první hattrick, ale to nebylo tak vtipné. Cestou tam jsme povídali, zastavili u benzinky natankovat, zanořím pistoli, povídáme a Honza do mě drcne se slovy: "Diesel, vole." Kouknu na barvu pistole a hups, ona je zelená. Byl jsem zblblý posledním tankováním naturalu do sekaček. Paní u pokladny se divila, když natankoval jen za 83 korun, ale vysvětli jsem jí, že za chvíli to bude na druhý pokus větší útrata...

Po dlouhé době ve čtyřech

19. září 2016 v 20:02 | Marcel
V pátek odjeli poslední trvalejší hosté a čekají nás už jen nějaké víkendovky. Protože v pátek odjel adapťák až ve čtyři odpo, nebylo na odpočinek úplně moc klidu. Později odpo se šla Ivča svézt na kobyle a já vyrazil na brusle, večer jsme ale vytuhli, nějak to z nás vše spadlo. V sobotu dopo mrholilo, byl tak trochu válecí a uklízecí start víkendu. Večer přijel kamarád Márty, neviděli jsme se souvisleji několik let, tak bylo o čem povídat. Později dorazil Honzík, tak se připojil, ale padající víčka nás zahnaly do pelechu kolem jedenácti.
V neděli jsme ještě dopo chvíli popovídali s Mártym, udělali si rychlý oběd a já s Honzou vyrazil do Strakonic, kde jeho tým otevíral florbalovou sezónu. Tu Honza začal skvěle, minulý týden v poháru dva góly a v neděli hattrick, při výhře 6-2 vlastně půlka gólů Usmívající se.
To hlavní ale bylo večer, po návratu zpět na statek. Byl už tady Matěj a po dlouhé době jsme strávili poklidný večer ve čtyřech. Bez Ivči jsme dali s klukama hru, kterou jsme nehráli strašně dlouho a povídali. Hoodně příjemné, jen houšť, chlapci. Za týden jedeme navíc na pánskou jízdu do Jeseníků...
V pondělí ráno nás navštívili posledníé naši letošní snoubenci. Děláme pro ně obřad a posvatební raut o prvním říjnovém víkendu. A poprvé jeto letos moc příjemní komunikativní pár, pro ně to bude radost dělat. Dali si s námi kafe a snídani, domácí marmeládu a med - já si totiž poprvé hodnbě přispal a vstával až těsně před devátou, doladili jsme pár detailů a oni jeli zpět do Prahy. Ivča odvezla Honzu, aby měla o víkendu pro jistotu auto a navštívila výstavu o Karlovi IV.
Jinak chodím po statku a jeho vnitřních prostorech a koukám, co je kde za práci. A že ji tady je. Píšu si seznam a pomaličku z něj celý podzim a zimu budu ukrajovat.
Šíleně náročná sezóna je za námi a my se z toho všeho musíme poučit a nedělat pak některé, byť únavové, chyby...

Konec letní sezóny

16. září 2016 v 21:32 | Marcel
Tentzo týden byl zajímavý v několika věcech:
- dneškem jsme ukončili hlavní letní sezónu, které se dvěmi třídenními pauzami trvala od poloviny dubna (a v únoru a březnu jsme rekonstruovali dvůr...)
- sezónu u nás svou akcí zakončila stejná velmi spřátelená agentura, která ji 23. března začala (to ještě bez trávy na dvoře)
- byl jsem asi poprvé v životě sám v kině (a film od velmi oblíbeného spisovatele, pana Hájíčka, stál fakt za to. Navíc já mám rád filmy, které nemají happy end)
- posledním jídlem sezóny byla rajská a plněné papriky
- byl jsem po asi pěti měsících na masážích a rovnání zad, žeber a třísla u fyzioterapeutky a cítím se, jako by mne dneska přejel válec... Zítra snad bude lépe
- naučil jsem se manuálně ovládat zavlažování trávníku před pokojema
- poděkoval jsem paní Tůmové z naší pekárny za krásnou spolupráci celé půlrok a že jejich úžasné pečivo budeme teď obvjednávat nárazově na víkendy.
- ráno nemusíme vstávat na snídaně, a to celý týden vkuse, a pak další a další - navíc jedeme s Ivčou zase na víkend uprostřed týdne a naopak nám bude snídaně chystána...

Už se mi špatně sedí, povolená záda cítím, jdu do vodorovné polohy...

Už minulé tři dny v novohradkách nás streašně moc uvolnily a těšíme se na krásný podzim v úplně jiném rytmu.

(Svatba) Oslava 3/2016

13. září 2016 v 17:02 | Marcel
Minulý víkend to sice byla jen oslava padesátin, ale náročností to vydalo jako svatba. První večer se šest oslavenců rozhodlo koupit sud kozla a sud únětic a pivo se točilo zadarmo. My jsme mohli zavřít kuchyň a před půlnocí jít spát s tím, že si pivo sami točí a nečárkujou. Vstával jsem před sedmou a slyšel venku hlasy. Nebyla to halucinace, ale členové kapely (pokud se kapela nejmenuje Halucinace). Dopíjeli sud zadarmo... Pak jsem slyšel zvuk rozbíjeného skla. Jeden blbeček mého věku, poměrně dost na šrot, se rozhodl "udělat fórek", jak to prezentoval a chtěl přenést postupně celý velký slunečník před pergolu. Proč, to mi zůstalo skryto. Jakmile zveld otevřený (!!!) slunečník, ten s jeho opilým tělem zacloumal a bylo smeteno několik půllitrů ze stolu. Nasertivně jsem ho poslel do náležitých míst a dohlídl jsem na to, aby vše ukllidil. Vytřel jsem pochcané záchody chlapů a šel dělat snídani...
Hlavní večírek probíhal ze soboty na neděli, na baru byl relativně čerstvý Jirka a já vstával o půl druhé, abychom společně uklidili a zavřeli kolem třetí ráno. Manželky potácejících se mužů byly za to velmi rády a pomohly nám s úklidem.
Ke snídani toho zase snědli strašně moc i když by člověk řekl, že po dlouhém hýření, praseti a té spoustě žrádla, které měli, nebudou mít hlad. Navíc byl objednán vývar, udělal jsem ho více s tím, že mi třeba zbude do pondělka. Asi 60 porcí bylo skoro málo...
Tráva před pokojema je unavená jako my, musíme zavolat profíky, ať ji zregenerují. Pročešou, pohnojí, dáme tomu klid. Máme do pátku poslední lidi a pak dva týdny klid. Skupinka prváků na adaptačním kursu je prima, agentura, která pro ně dělá program jsou staří známí, takže vše probíhá příjemně.

Na závěr perličku. Byli tady zájemci o svatbu. Ivča jim řekla podmínky, nájem střediska na celý víkend a naši nabídku se servisem. A z nich vypadlo, že by vlastně ani nemuseli bydlet na pokojích, ale ve stanech a že by ten nájem nemuseli platit... Hmmm, tak ať si vezmou kotlík a uvaří si svíčkovou s karlovarským na ohni...

Golfík profík

7. září 2016 v 20:10 | Marcel
Minulou sobotu, když jsme tady makali v kuchyni na svatbě, byl náš Honza s velkým Honzou na privátním golfovém turnaji na Hluboké. Ozvali se jednou, když Honzík poprvé v životě zahrál na jamce par. Večer pak po příjezdu kráčeli ke kuchyni a Honzík měl šibalský úsměv. On totiž skončil na celém turnaji v přepočtech golfové historie a aktuálního výsledku druhý. Mezi asi 60 lidmi... Tím si ale prudce zlepšil svůj handicap a bude to mít příště hodně těžké.
Vzpomínka na poslední svatbu. Nechali tady hodně peněz (párty pro 90 lidí plus oběd...), ale když tady zapomněli tašku s tavnou pistolí, doptávali se ještě po dvou zapomenutých sprchových gelech...
¨Nynější škola v přírodě má taky své výtečníky. Jeden prý je vegetarián, ale včera si rýži s omáčkou z roštěné dvakrát přidal a naposledy si dal dokonce i maso.
Další u bramborových knedlíků s uzeným a zelím řekl, že nejí knedlíky, zelí ani uzené - tipuju, že nic z toho v životě nejedl. Dostal brambory s máslem
Jiný klučík zase že prý nají rýži s omáčkou a jen maso nechce, brambory mu nechutnají. Večeřel rohlík...
Bezvaječná dieta prý není úplně aktuální, vajíčková pomázanka mu hodně chutnala.
Kam ten svět spěje, co vše rodiče dětem doma namluví, že nemají jíst. Nebo naopak, co vlastně jí? Asi půjdu na nějaké školení...

Svatba 2/2016

5. září 2016 v 15:27 | Marcel
Druhý svatební víkend byl ještě náročnější, než ten první. Více lidí na oběd i na party a hlavně daleko větší žravci. Sežrali by mi úplně vše, včetně zásob pro adaptační kurs, který najížděl v neděli večer.
- ke svatebnímu obědu se vařila mrkvová krémová polévka... Moje premiéra, prý dobrý, ale dochutit a dosolit sladkou polívku je peklo
- druhé jídlo bylo srnčí v burgundské omáčce. Tady jsdem byl daleko klidnější, než u svíčkové, protože u té každý ví, jak má chutnat. U burgundské to lidi moc neví a potvrdila mi to babička a vídeňáci, kterým prý chyběly brusinky. Že se ta omáčka s brusinkami vaří samozřejmě neveděli a brusinky se ke tmavé zvěřinové omáčce nedávají. Nicméně kdyby si řekli, dostali by je.
- večer bylo na rautu po osmi kilech vepřových a kuřecích řízků, obrovské mísy se sýry, salámy a ovocem, paštiky a množství jejich sladkého. Všechny mísy byly naprsto vyluxovány, což se tady ještě nestalo.
- nad ránem jsem Honzovi pomáhal s úklidem, tak jhsem po snídani šel spát. Pak jsem se dozvěděl, že by chtěli sedět dál a jíst a jíst. Právě i ty zásoby pro další akci. Naštěstí byly holky rozumné a už nic nevydaly.
- skupinka byla trošku vícve komunikativní, ale taky nic moc. Nějak mi letošní svatby nepřirostly...
Neděle byl kvapík, protože se od rána uklízelo a ve čtyři dorazil autobus s 50 dětmi z Prahy. Tohle už prostě dělat nesmíme a nebudeme, musíme mít klid na úklid a přípravu na další akci. Unavuje nás to a neskutečně vysává...

Víkend uprostřed týdne

1. září 2016 v 20:46 | Marcel
S Ivčou jsme po náročném létě vypadli na dvě noci a dny kolem toho do novohradek. Krásný víkend uprostřed týdne byl báječný. Telefony jsme brali jen výjimečně, navštívili krásná místa... A že Novohradky jsou naprosto jedinečné hory. Navíc jsem si koupil knížku o zaniklých i přežíívajících vesničkách.Ivča měla taky své knížky, četli jsme si na sluníčku a ve stínu, strávili krásný večer u vodopádu v Terčině údolí... Navíc byl penzionek uprostřed údolí, kde nejezdí auta, je klid, jen tam mají osvětlení, které nám svítilo do oken na rozdíl od ložnice na Výštici.
Po těch krásných dnech jsme se vrátili do reality, která je zatím milosrdná, protože na statku nikdo není a my se na víkend jen chystáme.
Jen více takových dní spolu na úžasných místech. A vůbec to nemusí být daleko.