Červenec 2016

Sklad uklizen. Konečně

26. července 2016 v 19:12 | Marcel
Od včerejška jsem se psychicky připravoval na úklid skladu. Od jerní rekonstrukce a stěhování mé dílny se v něm uklidilo mjen velmi částečně, aby Ivča měla koňské věci pohromadě a přehledné. Vzal jsem to dneska odzadu, od visících lan. Jen vyčistit zadní stěnu, uspořádat lana a příslušenství, vyzametat a zpět uložit trvalo asi 3 hodiny. Odpo jsem pak ve vánicích prachu uklízel zbytek a hlavně strašnou spoustu věcí vyhazoval. Zítra to musí popeláři odvézt, kdybych je měl uplatit. Úplně nejhorší ale bylo nějak uspořádat hromadu věcí, které do skaldu nepatřily a vynosil jsem je ven - prkna, prknýnka, destičky, kusy plechů, igelity a podobně. Nicméně roztříděno, povyhazováno a sklad je úplně nová místnost. Vana už je taky umytá, ten nános prachu jsem smýval nadvakrát...

Tři dny mimo službu

26. července 2016 v 8:21 | Marcel
Povedlo se mi mít tři dny, kdy nejsem v programu nebo v kuchyni. Tu má na starosti na pár dní Bára a na statku jsou Bradavice, kudy se míhám coby Hagrid. Ale že bych ležel s nohama nahoře, to nee. Uklidit a rozřídit papíry z předchozích třech týdnů a hlavně z posledního týdne kursu pro teenagery, sepsat závěrečnou zprávu, vyřídit maily a papíry vůbec, nákup pro nový tábor, objednávky zboží, potvrzení rezervací na tábor za dva týdny, trochu flákání a čtení a neděle a pondělí jsou pryč. Dneska se chci konečně vrhnout na skládek, od stěhování a rekonstrukce tam není douklizeno.
Ivča má novou hračku, první její dotykový tlf, nerozbitný Caterpillar. A leží v něm pořád, objevuje nové a nové věci. Jen to zvonění si konečně může změnit. To trapné pípání se nedá poslouchat.
Já si taky kjoupil novou hračku, akuvrtyčku Makita se spoustou příslušenství. Ceně se nedalo odolat.
Jinak nic moc nového, sekání trávy, vaření, program. Minulý týden byl hodně náročný, pro 15 šlahorků jsme měli kurs na téma 20. století. Válka a střelba, zranění, hippies, StB a výslechy, rok 1968 a železná opona, sladké sedmdesáté, potlačování demonstrací, rok 1989 a revoluce. Jsem zvědavý, jestli bude ještě nějaká zpětná vazba...
Ze dvou malých šedých sviní na hlídání máme pořád ještě jednu. ŠEdá kočka Mína a její dcera k nám byly odloženy přes můj nesouhlas. Neumí mňoukat, jen piští, furt by žraly - proto taky piští, ráno po nich sbírám v bytě zbytky myší. Serou mě strašně, včera si majitelé tu mladou odvezli, ale Mína prudí dále...

Golf bolí...

14. července 2016 v 22:17 | Marcel
Honza právě poprvé sedí nad vyúčtováním mobilu. Diví se nad tarifem ve špičce, mimo špičku, víkendy... Příchozí hovory v zahraničí. Báro, dlužíš Honzovi za telefon, že chceme v Holandsku česnek 30 haléřů... Zato data v EU jsou zadarmo!!! No nekup to, navigace tam a zpátky v problémech za 3 koruny...
Doma nám létají pod nohama dvě kočky, šedé svině, kňučí, otravují a prudí. Skáčou na stoly, dost narušují náš chvilkový klid doma. Malé Báře i Bláně mám sto chutí napsat, že jich mám plné zuby.
Včera mě Honza vytáhl ze statku odfrknout si. Jel na odpaliště odpáli si golfík. Honza si vzal dva košíky, mně jeden, každý prý po 36 míčcích. Tak jsme si odpalovali, já méně více úspěšně, Honzovi to šlo a jediným potěšením bylo, že paní kousek od nás, s velmi dobrým vybavením byla hoodně mizerná, dalekjo více než já. Jen by mě zajímalo, jestli ji bolela pravá ruka, jako mně včera večer a dneska. Důvod bolesti jsem zjistil večer - Honza mi rámcově a obecně vysvětlil překřížení prstů při svázání rukou na golfové holi. Já to udělal úplně blbě a proto už od včerejšího podvečera trapně trpím... A stačilo asi 50 švihů, ne vždy jsem trefil míček, nebo jsem si pro míček ten metr až dva došel... Jo, prý jsem minul více než 14x, tak jsem se golfově protočil asi sedmdesátkrát... Ono je to jedno, bolí to furt stejně.

Objevili jsme soutok

14. července 2016 v 15:19 | Marcel
Ivča odjela na 4 dny pryč a vypnula si mobil. Plánuje koňský puťák na konci prázdnina tak trochu čistí hlavu. Včera tady byla kamarádka Jana, u které jsou kozičky a kozlíci, že je jedna slabá a neví co sní... Konzultace s veterinářem a zase si ji odvezla. Teď přišly holky, které tady jsou na brigádě, že malá koza má průjem... Kozy fakt řešit nebudu...
3 jedenáctileté holky z jezdeckého oddílu jsou tady na brigádě a je s ními chvílemi peklo. Něco jim vysvětlit nebo odpovídat na jejich dotazy....
Taky tady máme na prázdniny na hlídání 2 kočky, Mínu a její dceru. Další peklo. Furt mňoukají, že chtějí žrát, žraly by celý den v kuse. A na to kolik málo sežerou, strašně serou. Do záchodu, ale i tak...
Skupinka hostů je co se jídla týče zvláštní. U téměř všeho byly zbytky, až včera večer, kdy měli těstoviny se špenátem a kuřetem vůbec nic. Čím jednodušší jídla, tím méně vrací, nechápu. A úplně nemůžu najít řeč se čtveřicí starších dam, těm vadí furt něco.
Na začátku týdne se nám stal fatál jako svině. Tři dny nám při snídani bylo vraceny plné hrníčky s mlékem, nebo kávou s mlékem. Netušili jsme proč. Třetí ráno Zdenička zjistila, že celý karton mléka z Makra je zakžený a my to špatné mléko servírujeme hostům. Omluvil jsem se a seřval Makro, ale ty tři snídaně nevyžehlím...
Při přípravě tábora pro středoškoláky jsme byli s Honzou v širším okolí statku a zjistili jsme, že kousek za Týnem je soutok Vltavy a Lužnice. Byli jsme se tam podívat a fakt... Shodli jsme se, že je to chybka, ale ani jeden jsme to nevěděli...

Návrat z moře

11. července 2016 v 16:23 | Marcel
Týden na holandských mořích proběhl bez problémů, počasí bylo větrné, přičemž někdy až moc. Jeden den odpo foukalo až tak, že jsme nemohli vyplout a návrat z města zpět k lodi proti větru byl velmi obtížný. Také jsme se dozvěděli několik zajímavých věcí, které jsme "nevěděli". Třeba že obrat při stoupání proti větru někdo nazývá "réčko", nebo že konopné lano se musí svinovat ve směru hodinových ručiček. Důvod prý je ten, že lano na pleteno určitým směrem a kdyby se na lodi svinovalo naopak, rozplete se... To jsou mi ale věci...
Irenka v kuchyni zvládala něco s menšími nebo většími stresy a jak byla v kuchyni za šéfovou poprvé, některé věci jsem ji nevysvětlil přesně, třeba fungování malé trouby. Že ale prý došly jahodové knedlíky, za to nemůžu, protože onen chyběíjící půlkarton byl v malém mrazáku a bylo to taky nasáno na manuálku... Podruhé už to bude lepší Mrkající.
Já zatím zase spadl do kuchyně a v těch vedrech je to opravdu zase masakr. Teď se aspoň trochu zatáhlo a nesvítí sluníčko, ale je dusno a čekáme na déšť.
Čoklaři po sobě krásně uklidili a na finálním úklidu se podílí naše nová částečná pracovní síla, Lucka z Nákří. A když ji za búklid pochválila i Zdenička, je to už co říct.