Březen 2016

Dlouhý velikonoční víkend

26. března 2016 v 16:56 | Marcel
Probíháí tady jezdecký tábor, 9 holčiček a dvě až tři trénerky. Ale vařit se musí stejně, jen ty hrnce jsou menší. Dneska jen pár perliček, vzájemně nesouvisejících.
Přední čsát dvora je hotová, kačírek je rozvezený, jen je ho větší vrstva a člověku se pod nohama trochu boří. Mám tady skákací desku, tak jsem ve středu kačírek utemoval. Nejen. že to vypadlo pěkně, ale opatrně našlapujíc krásný i zůstal. ASle už první večer bylo vše rozchozeno. Uvidíme, jestli si to sedne. Nejlepší chůze je tedy po pražcích položených místo obrubníků.
Ve středu jsme položili i poslední pražce - nášlapy kolem pergoly od našeho bytu k jídelně. Navíc je pod nimi drenáž, už by tam neměla být vyšlapaná cestička plná vody.
Včera Láďa Baloun prosíval hlínu z posledních dvou hromad pod borovicí. Protože jsem doma neměl síto, Ládík se nabídl, že nám ho půjčí. Zajeli jsme pro něj, on mi nadšeně ukazoval, co vše má ve stodolách schováno (šráky a necky na zabijačku, medomed, sáně, síta z posletlí, traktůrek, cirkulárku...). Zbytek dne pak byl u přehazování hlíny rozzáířený jako slunbíčko, že je prospěšný nejen prací, ale že nám něco může i půjčit.
Poprvé jsem dělal sekanici, jihočeskou velikonoční specialitu. Je to vlastně nádivka s více druhy masa, bylinkami a kopřivami. A fakt se povedla!!!
Včera večer mě dost pobavil jeden moment. Byli u nás kamarádi Jarda s Martinou a chtěli se podívat na fotky z Himalájí. Šel jsem pro daťák, sundal ho v sále ze stropu a hups, v brašně na daťák jsem objevil vodítko na koně. Přinesl jsem ho do jídelny, ukazuju a ptám se Ivči a její odpověď byla jednoduchá: "Já jsem ho tak dlouho hledala..."

Tráva obrazně...

22. března 2016 v 7:54 | Marcel
Tak aspoň nějaká ta fotečka nového trávníku...
Začátek pokládky, šlo to dost rychle...


Zkouška zavlažování


A je hotovo...

Tráva...

21. března 2016 v 21:55 | Marcel
Ne, že bychom si dneska zakouřili, ale viděli jsme to, o čem jsme si nemysleli, že bychom to vlastně na našem pozemku mohli zažít...
Po úspěšné, ale pracovně a fyzicky náročné zabijačce jsme si moc neoddechli, vlastně jen v neděli odpo. Na procování a zpracování prasete přijely jen tři rodinky, proto jsme se do práce zapojili i my. A vlastně poprvé jsem připravoval i jelita, jitrnice, tlačenku, vše ochucoval a ochutnával. Krásná zkušenost a zvláště tláča je skvostná...
Ráno přijeli trávníkáři, rozvezli a hrábemi roztáhli poslední vrstvičku prosáté zeminy a na to byl položen travnatý koberec. Obdélníky o rozměrech 45x110 cm jeden vedle druhého, na krajích, kolem šachet a trysek zavlažování ořezány, se pokládaly od půl desáté do čtyř. Ale máme zeleno (fotky zítra, nechce se mi zapínat druhý počítač, kde máme společné dokumenty...), byli jsme vymrzlí od studeného větru a fakt šťastní. Trávu jsme pokřtili šampáněm a já měl před očima situaci, kdy děti budou z nudy házet kamínky do trávy. Lámal bych ručičky Mrkající...
Večer jsme byli s mamčou ještě kontrolovat zavlažování, měřili intervaly jednotlivých trysek a malovcali si rozteče stříkání, abych úhly stříkání nechal upravit. Ještě máme na dvoře hodně práce, ale až přijedet příště vy, kteří tohle vše čtete, uvidíte obrovskou změnu. Z té se i mně podlamují kolena...

Sníh nás zastavil

17. března 2016 v 7:33 | Marcel
Úterní sněžení úplně zastavilo práce na dodělávkách dvora. V úterý a ve středu se nedalo dělat skoro nic, všude několik čísel mokrého sněhu a člověku se ven prostě ani nechtělo. Zednící si dodělali své uvnitř a my něco málo, co se dalo a pak resty u počítače. Navíc nám díky podmáčení trávu tento týden nenaloupou, takže zatravňovat budeme až příští týden. Prostě sněhová kalamita, jak zpíává Jarek Nohavica.
Zainvetsovali jsme do LED žárovek a na těch nejvíce vytížených místech budou LEDky. Ty dokáží snížit výdaje na elektriku až o nějakých 85%, a že se toho u nás v létě sakra prosvítí. Jídelna skoro furt, pergola každý večer dlouho do noci, venkovní osvětlení před jídelnou, sociálkama, pokojema...
Nečekaně hodně byl doma Honza - v jeho prvním florbalovém play off hráli proti Budějovicícm, celá série se natáhla na pět zápasů a neměla šťatstný konec. Takže teď bude doma zase často, sezóna skončila nečekaně brzy.
V sobotu más čeká relativně komorní zabijačka, na poslední chvíli se dvě rodinky odhlásily, tak se holt bude miuset zapojit každý, kdo má ruce. A na Pavlovu tlačenku už se sakra těším...

Dlažba je úplná, zavlažování připraveno

14. března 2016 v 19:57 | Marcel
Po víkendu jsme opět dokončovali dvůr. Chlapi dneska dodělali dlažbu před kotelnou a skladem, začali začišťovat omítky vedle dveří do kotelny a skladu a omítky na statku ve dvoře vůbec. Zítra by měli zedníci své práce skončit.
Naopak dneska nastoupili trávníkáři a ti udělali zavlažování. Vím, vypadá to zbytečně luxusně a draze, mít ve dvoře zavlažování, ale protože bude tráva položena formou koberce, je potřeba hodně zavlažovat a s největší pravděpodobností bychom nebyli schopni ustříkat. Takhle se bude stříkat v noci a nebudeme na to myslet a pak si vyčítat, že jsme trávník nechali uschnout.
O víkendu tady byla první skupina na prodloužený víkend, ve čtvrtek jsem ve čtyři skončil s pokládáním pražců, dal si sprchu a nastoupil do kuchyně. Výhodou bylo, že lidi byli opravdu naprosto super, samostaní, slušní, neziskovka Do světa u nás byla poněkolikáté a mrzí nás, že podzimní termín pro ně zatím volný není. Vařit jim byla radost, snědli vždy úplně vše a chutnalo jim. Takové bych uvítal i pokračování hostů, a to co nejdéle.
Dneska jsem měl víkend, včera jsme už od půl deváté sbíral síly jít do postele. Vzchopil jsem se před desátou a spal devět hodin. Nicméně dnešek mi hodně prospěl. Navíc zítra večer od půl deváté jdu ještě jednou fandit Honzovi, hrají rozhodující zápas svého play off v Budějovicích...
Dlažba od vrátek před kotelnou a skladem


Rozvaděč zavlažování...


... a jeho rozvody

Opravdu finišujeme

10. března 2016 v 21:17 | Marcel
Sečteno a spočítáno, šest týdnů práce, hodiny neumím spočítat, jen pro zajímavost včera a dnes mám denně v rukou nazvedáno po necelých dvou tunách ve štěrku, písku, pražcích, nachozeno mnoho kilometrů jen na dvoře. Je položeno, Ivča dneska zametla asi 700 kilo písku do 180 metrů čtverečních dlažby. Ta čísla v naší ploše strašně rostou. Ale už nás čekají jen dodělávky v opravách omítek, položení travního koberce, dočištění chodníků a drenáží kolem domu…. Je to krásné, ale furt jedeme dále.


dvoreček jako klícka... už jen ta tráva



a vymazlené chodníčky

Už jdeme do finále! Doufám

8. března 2016 v 7:11 | Marcel
Kromě toho, že jsme o víkendu jednodenním seminářem zahájili sezónu, skončily nám pofiderní prázdniny. Chtěli jsme se věnovat odpočinku a nabírání sil na dlouhou sezónu a namísto toho si roz.... dvůr a pak ho všemi dostupnými silami dáváme dohromady.
O víkendu jsme s Honzou rozbili poslední kusy betonu před kuchyní, skládkem a sociálkama a včera se začalo s pokládkou zbytku chodníků. Nejvíce práce ale zabrala zase příprava - usazení pražců, utemování podkladu a vyrovnání prosívky pod dlažbu. A pak už zbylo jen rozebrat další dvě palety dlažby, nanosit jim zedníkům a oni pokládali a vyměřovali. Měli jsme trochu těžkou hlavu z mezery mezi posladním kusem dlažby a pražcem, Standa se tloukl do hlavy, jak ho, kozla starého (jeho slova) napadnout, měřit rozměr 202 cm, když dlažba má na šířku 10 cm a tudíž bylůo jasné, že tam mezera vznikne. Vysypeme to kamínkama, bude to v pohodě, jen na tom důležitějším konci byla mezera fakt větší. Tak jsem hecnul Jožku aby sedl do bagru a trošku do pražců strčil. No, a je hotovo, pražec se pěkně posunul a mezera je v pohodě.
Chlapi postupují s finálními úpravami logicky od apartmánů, věřím, že dneska bude hotovo minimálně po pergolu definitivně. Zítra by se mohly položit pražce k bráně a vysypat vše štěrkem. Tyhle práce už postupují mílovýmni kroky, tak snad se nic neposere...

Není každý den posvícení

4. března 2016 v 19:42 | Marcel
Dneska se s prací na statku hodně pohnulo, nicméně do ideálu to má taky dost dasleko. Hlavním úkolem dne bylo zabetonovat do země lapač oleje a mastnost a tím zpřístupnit společné sociálky. Protože už zítra máme první, byť jednodenní akci, koňský seminář. Lapač je v zemi, poslední uzel trubek je zasypán, udělaly se obrubníky u pergoly, zabetonovala se podlahy v kotelně a skladu, přijelo nám uhlí a na závěr dne Jožka udělal štěrkový chodníček mezi sálem a jídelnou a odbezl hlínu a bahýnko na cestě od vrat do sálu. Jsem zvědavý, jak moc bude na sále zasráno od bahna...
Poprvé jsme měli ale vážnější neshodu s Ivčou. Ta pořád prosazovala schody na původním místě dvou schodů mezi jídelnou a kuchyní směrem k sociálům. Zedníci pokládající chodníky i bagrista spolu se mnou se klpníme k pozvolnému klesání a vyspádování. Myslel jsem si, že je vše domluveno a chlapi si to zaměřovali, dneska zase Ivča nadhodila schody. Nebudou. Ještě větší překvapení mě čekalo, když jsem zcela nechápavě slyšel nejdříve od odjíždějícího Jirky něco o řezíná pražců (nechápal kde bychom je měli řezat) a pak od Jožky, který mi vysvětloval nějaký čtverec 4 x 4 metry pod borovicí. Vyslechl jsem si nápad udělat pod borovicí z pražců rám a vysypat jej kačírkem. Tady jsem byl dost rezolutně proti, jednak budou děti brát ohrazení jako druhé pískoviště a kamínky budou vyhazovat do trávy, druhak a hlavně zvyšujeme nebezpečí jakéhokoliv úrazu přidáním překážky na zem. Navíc nesouhlasím s přidáním umělého tvaru do dvora.
Je večer, jsme po celém týdnu zase dost unavení a máme vše vyříkáno.
Čekají nnás tři dny finiše, ve čtvrtek by snad mělo být vše kromě trávníku hotovo, srovnáno...
Jo, vlastně ještě kotelna, spíše topení. Na apratmánech jsou vlažná topení, ani v pracovně to není žádná hitparáda. Ve sklepě u rozdvojky do těchto dvou částí jsou jen vlůažné trubky zpátečky. Procházeli jsme vše s Láďou vodákem a závěr je ten, že čerpadlo to holt neutáhne. Řešení je jednoduché, v pondělí ve sklepě zavřeme toperní na obě strany a vložíme jedno přídavné čerpadlo, které pomůže hnát teplou vodu do apartmánů. Pořád se holt něčemu učím a věci na statku zdokonaluju...

Ostrá Ivča v Budějovicích

1. března 2016 v 15:38 | Marcel
Dneska jsme bez řemeslníků, celé dopoledne sněžilo, naštěstí ne kalamitně, nemáme tady asi ty tři centimtry a u muzea čtyři. Jen kaluže a sem tam bílý ostrůvek. Využili jsme toho a jeli do Budějovic. Jednou ze zastávek byli jedni šmejdi. Na konci minulůého roku nám poslali tonery do tiskárny bez potvrzení objednávky a nechtěli zboží převzít zpět. My navíc takový typ tiskárny už ani nemáme, chovali se arogantně a dokonce vše předali právníkům. Ivča se dost nasrala, vzali jsme kameru, foťák a kamaráda Vaška, coby nezávislého svědka a navštívili je. Před puštěnou kamerou a pod mým focením se pan jednatel moc nezmohl na slovo, Ivča drsně rozbalila krabici, začala vyndávat věci ven současně s tím, jak si jednatel četl předávací dokument. Ivča mu nedala šanci ani na rozvitou větu, jen diktovala, co dělá. Trošku protestovali, že nemáme točit a fotit, poslali jsme je do háje a k našemu překvapení nám přerdávací protokol podepsali, přidali razítko a my odešli. Tím je, doufám, causa šmejdi vyřízena.
Cestou zpět jsme zajeli do Hosína, kde je výrobna a prodejna pracovních pomůcek a outdoorového oblečení. Ivča potřebovala nové neoprébové zateplené gumáky. Koupila si je a asi tam pojedu brzy znovu. Čikina totiž doma nechtě shodila Honzovy zimní pohorky do kýble se žhavým popelem. Teda jen jednu, ale to je stejně jedno. Ven mne vyhnal strašný smrad a kouř ve dvoře, bota je v prdeli.
Zítra by měli zase nastoupit všichni řemeslníci a měli bychom se dvorem radikálně pokročit.