Únor 2016

Chčije a chčije...

29. února 2016 v 19:55 | Marcel
Dneska jsme práce ukončili v poledne, venku se dělat nic nedalo, protože předpověď se splnila a chčije, padá sníh s deštěm... Zedníci dozdili stěny u nových dveří do skladu, Jirka usadil záchod vedle nového přívodu vody u sálu, já rozebral a složil sbíječku s tím, že ji musím někam odvézt do opravy. Dali jsme si panáka a chlebíček na čeledínovy narozeniny a rozešli se do tepla domovů.
Je strašná pakárna hlídat v bordelu zvířata. Čikina už se naučila vnímat neotřelý povel "ťapinky", lehne si na záda a nechá si uitřít bahno z tlapek, břicha a zadku. Kočky ale ne. Ty musíme chytit natvrdo a trochu pomučit. Když někoho neutřeme, jako tomu bylo dneska, když Čikinu vpustili Jirka s Láďou, když šli na oběd, měli jsme bahno i na radiátorech... A ven prostě chodit musí, aby se aspoň vyčůrala... Už ať je to za náma!!!!

Začíná se to rýsovat

27. února 2016 v 11:34 | Marcel
Na jeden den jsem si odskočil do velkoměsta a práce na dvoře zase poskočily. Už máme první kus chodníků, dlažba je před pokjema 4 až 7.
Při odvážení hlíny ze dvora se stala jedna lapálie. Šachta, která je mezi pergolou a domem díky ježdění bagru a náklaďáku klesla o pár centimetrů a stála v ní voda. Takže včera do už upravené části Jožka zase hrábnul, odkryl dvakrát asi 3 metry a celou skruž o asi 5 centimetrů chlapi díky bagru zvedli.
To je ona šachta. Po zarovnání terénu bude už jen seříznuta na správnou výšku


Poslední vykopaná velká díra, přijde do ní umístit lapač tuků z kuchyně.


První část položeného chodníku. A až bude vedle krásně zelená tráva....


A takovýto vzor chodníků bude uvnitř dvora u pokojů

Už upravujeme..

25. února 2016 v 20:04 | Marcel
Dnes se mi i ztěžka píše na počítači. Klobouk dolů před prací horníků v dolech, boural jsem nové dveře do skladu za pomocí 16 kilo těžké sbíječky. Žádná prdel... Nicméně nejen, že je vybouráno, uklizeno a odvezeno, už tam jsou i nové dveře. Jožka si na dnešek domluvil nákla´dák na odvoz zeminy ze dvora a ten se otočil 18x. Neskutečné číslo, ale je to tak. Výkopy se zavezly prosívkou a štěrkem, pro novou trávu se stáhlo 10 - 15 čísel starého podloží, to se nasbírá hned. Nicméně už začínáme vše posunovat ke kreativitě a tvoření, zkrášlujeme ty strašné výkopy. Je ale pravdou, že každý večer odpadneme. Částečně fyzicky, ale hodně i psychicky. dělníci odjedou vždycky domů, na krásnou zahrádku, k fungující vodě a záchodům, my týden byli bez obého, tři týdny chodíme v bahně, když domůl vběhne Čiky, jako by bytem projel traktor... Nicméně věřím, že za týden už budeme moct přivítat první jednodenní hosty v jakž takž dobrém prostředí...
Ty futra musí být o metr širší. Ale ten těžký stroj...


Chodníčky se rýsují


Už se to krásně všechno rovná...


Povedlo se, já boural a Ládík všechny tyhle cihly oklepal, je rád za fotečku...



Už jen hlína a hlína

24. února 2016 v 19:38 | Marcel
Na dvoře je téměř vše zahrnuto - to téměř jsou dvě díry připravené na napojení posledníéch věcí . První jen na dešťák a druhá na odvod z lapače oleje za kuchyní. Zato je na dvoře jedna velká hromada hlíny připravená na odvoz a zasypání nerovností v okolí.
U pokojů 4 až 7 jsou už zabetonované obrubníky. Toť stávající stav dvora, vše se pomalinku překlápí k úpravám a čištění. Doma, ve skladu, v kotelně a dílně bordel neskutečný, doma nestíháme zametat směs prachu z topení v kamnech a prachu zvenku. Já se dneska snad už konečně dospal a doléčil, zítra ráno se vrhám s Láďou na vybourání dveří do skladu - jsou tam stará futra stejně jako v kotelně a odpoledne přijedou další řemeslníci montovat nové dveře. velké dřevěné, stejné jako právě do kotelny. Tak holt zdravý být musím...
Šikovný Jožka ma jeho bagr


První verze srovnaného dvora


Rýsující se budoucí chodníky

Sluníčko a pak zase sníh

23. února 2016 v 20:04 | Marcel
Rozdíl mezio včerejškem a dneškem je asi 15 stupňů a 3 milimetry srážek dešťových i sněhových. Včera se na sluníčku pokládaly odvody dešťových vod a drenáže, zahrabovali jsme část výkopů. Dneska se v tom pokračovalo, ale v pláštenkách a v bahně jako svině. Myslel jsem si, že když se bude zahrabávat, bude to lepší. Ne. Koleje vyježděné bagrem a depka jsou jen hlubší... Za více slov promluví fotky...
Přivezli nám první polovinu dlažby


Práce na sluníčku


Stejný pohled, jen o den později...


Chodníček k našemu bytu...

Kotelna kouří, ale teď mou chybou

22. února 2016 v 12:53 | Marcel
O víkendu byl klid a dokonce za námi přijeli kluci. Na střídačku, Honza v pátek a byl do nedělního poledne, odpo pak přijel Matěj. V sobotu večer jsme ve třech dali naši oblíbenou hru Agricola a seděli pak u filmu, když tu asi o půl jedenácté šílené zvuky z kotelny. Přes radiátory slyším zase zlověstné tlučení. Běžíme s Honzou do kotelny a ...




Vyházeli jsme s Honzou popel z kamen, otevřel jsem ventil do velkého kotle, odkud přitekla studená voda a vše se zchladilo. Nicméně jsem napsal sms kotelníkům s tím, že si zavoláme. Hlava mi nebrala, co se vlastně stalo, nechápal jsem a nemohl dospat. Probudil jsem po šesté, ještě chvíli vydržel v posteli, ale s prvním světlem jsem vystřelil ven. Obešel jsem všechny pokoje, trubky, půdu a nikde nic, všechno drželo. Natlakoval jsem tedy systém zpět, dal seno a vodu koním a šel domů. Až v noci z neděle na pondělí mi to došlo. Jeden z kotelníků mi při poslední návštěvě připojil i malý kotel na automatiku, do té doby nefungovala a já pouštěl servo ručně. Neuvědomil jsem si, že jsou přednastavené teploty na byl a penzion a ta noční je od posledna nastavená níže, než denní. Byt byl natopen na krásných asi 20 stupňů u čidla a noční teplota byla 19°. Servo tedy zavřelo a starý kotel nemá automatiku na utlumení a tudíž se kotel přetopil. Ponaučení pro příště, při vylepšování techniky se musí pamatovat na více věcí a ne jen chodit tupě přikládat...

Všechny díry jsou proraženy...

19. února 2016 v 20:02 | Marcel
Nechci to zakřiknout, ale všchny těžké vrtací a prokopávací práce by měly být hotovy. Dneska jsme prorazili díru do apartmánů. Ani tady jsme nebyli ušetřeni překvapení - trubka nevedla rovně dolů, ale pro jistotu pod podlahou měla koleno a asi 35 čísel vedla směrem dovnitř a pak teprve kolmo dolů ven. Znamenalo to rozbít kus podlahy v koupelně a protáhnout díru dolů. Kdyby se tam Jirkovi nevzpříčil kus betonu, bylo by to celkem v pohodě Mrkající.
Zbývalo provrtat dvě díry do hlavní šachty s vodou, i když obě trubky jsou rezervní. Jedna je pro hlavní přívod vody a druhá pro potenciální vodu na pokoje jedna až tři.
Máme za sebou týden rubání, tahání trubek, vrtání, vaření, uklízení a bahna. Dneska nám Zdenička doma v rychlosti uklidila a my máme odpočívací víkend.
Na chvilku byl u nás synovec Petřík a měl u nás důležitou roli. Jako úplně první člověk se na koni projel na povrchově dokončené jízdárně. Teď už ivča může vést hodiny na nové cvičební ploše, nakonec odpo už začala. A malý Péťa nezapomněl průpravu na návštěvu druholigového fotbalu Dynamo - Baník. Honza ho naučil povzbuzování a já dneska jen vyzkoušel. "Baník pičo" tam je!!!

Myjeme, pereme, máme vodu...

18. února 2016 v 22:32 | Marcel
Dnes se opravdu odrážíme ode dna. Po ránu jsem sice prorazil první díru pro novou vodu domů, směr byl předschválen, ale výsledek byl špatný. Vrtali jsme znovu. Shora vrtákem a zespodu šikmo nahoru sbíječkou. Tři hodiny práce a vrták, jaký jsem doposud neviděl, průměr 5 centimetrů. Cena podobná, jen místo centimetrů tisíce. Nicméně vrtat se muselo nejdříve tenkým, pak silnějším, ještě jedním a pak teprve touto perlou. Nicméně vodu a posléze i kanalizaci z bytu máme opět napojenu a myčka i pračka jedou po čtyřech dnech naplno. Je zvláštní, jak civilizační návyky člověka vlastně ubíjí. Vodu máme přes dvůr, ale špinavé nádobí se kupí doma v myčce a na lince, namísto abychom si naplnili košík neno přepravku a šli nádobí umýt. Přes tři zákopy...
Nicméně pocit, že si doma ani nemůžu opláchnout ruce po vymačkání citrónu do čaje...
Zákopy na dvoře se postupně zakrývají a i když vzniknou ještě další, kvůli izolaci domu samotného, budou hned zahrabány. Za měsíc je zabijačka a já pořád věřím, že dvůr se 18. března bude blýskat. O důvod více přijet na čerstvý řízek a jitrničku, jelítko...

Našli jsme vodu!!!

17. února 2016 v 21:04 | Marcel
Další kopání, zahrabování, vrtání... Ale samé dobré zprávy. Bagrista Jožka se při své práci tak trochu nasral. trochu se chtěl zařát a trochu mu to nedalo. Vzal lopatu, vlezl do výkopu a začal hledat na místech, které označují plány. A našel trubky vody vedoucí ki nám i do apartmánů. Paradoxem celé akce je, že trubky byly asi 5 cm pod dnem výkopu, které udělal bagrem... Neskutečné.
Přívod vody k nám bude přes záchody na sále. Tudíž je potřeba to probourat do výkopu. Na tom má zase největší zásluhgu Jirka. Vrtal zevnitř, spolu jsme sbíjekou rubali zvenku a když jsme pochystával oběd pro všechny slyšel jsem zvolání vítězství. Zátra díru protáhnu velkýžm vrtákem a věříme, že tlustý plast na vodu dírou protáhneme.
Ty nejhorší práce spějí ke svému konci, snad... Už pozítří budeme zase mít doma vodu a záchod...
Ono se to zdá jako prkotina, ale nemít doma možnost ani se opláchnout, mít jen omezené množství vody na vaření, chodit na záchod nebo do sprchy přes dvůr, vše navíc s baterkou, aby člověk nespadl do výkppu... Top člověk v roce 2017 doma, v bytě, nezažije... O to více si pak vážíme toho, že nám teče voda, že máme doma záchod, že sio valstně můžeme opláchnout hrníček nebo talířek. To vše teď nemůžeme a věříme, že už v pátek ano.
Demoliční práce ale nekončí. Když už dvůr předěláváme, tak se vším všudy. I chodníky před pokojema. Myslím si, že lidi, kteří to u nás znají a přijedou letos v květnu, budou dost zírat. Doufám, ať to nezakřiknu...
Tak šupajdy do postele a zítra zase do gumáků a dodělat snad poslední zákopové práce... Pak už jen odizolovat dům mělkým výkopem...


Ten malý tmavý trojúhelníček znamená dva dny práce - nový vstup vody domů...


Třetina až polovina dvoru je už zase zasypaná a vlastně uhlazená


Když už jsme uhladili dvůr, musíme vytrhat betony, abychom mohli položit nové chodníky


Jirka dobyl nejvyšší vrchol Výstického pohoří a hledí k lepším zítřkům...

U nás na dvoře

17. února 2016 v 9:07 | Marcel
Tak teď ty slibované fotky z aktuálního stavu...


Vodovodní rozvaděč v kotelně


Hledáme přívod vody do bytu


První část výkopů je zasypaná, pak už jen zarovna a upravovat...

A voda pořád nikde

16. února 2016 v 21:40 | Marcel
Tak dneska jsme s bagrem i krumpáčem kopali znovu a znovu a nic. Přívod k nám domů jsme nenašli. Rozvodna vody v kotelně je hotová, nádherné dílo, ale z rozbagrovaného dvoru jsme oba s Ivčou na prášky. Člověk stojí nad výkopem a kouká, kde je trubka, podle plánů uložená právě tady a... Nic... Kdybychom přívod k nám do bytu našli, je dvůr už zahrnutý a pokračuje se daleko rychleji.
Večer sedím na rotopedu a Ivča studuje staré plány. Volá mě ke srovnání dvou půdorysů, protože vchod do sálu byl přistavěn později, než byly nakresleny plány vody. Souhlasím, ale po dnešním kopání bychom měli na trubku narazit i podle původních, starých plánů. Až v devět večer, po Ivčině tříhodinovém procházení starých výkresů, to našla. A bohužel jsem měl asi pravdu v názoru, který jsem razil od začátku. Voda k nám jde totiž v zemi pod podlahou a vůbec nejde ven. Plány z roku 1979 to ukazují. Klobouk dolů před Ivčou, že tento výkres s vodovodem ve složce elektroinstalace našla...
Ráno se poradíme, co dál. Zatím se nám jeví nejmenší cestou odporu napojit vodu na záchodě u sálu a vyměnit trubky od napojení k bojleru. Uvidíme, co na to zítra náš vodník Láďa...
Chtěl jsem přidat fotky, ale Ivča vypla počítač a ke společným souborům, kde jsou uloženy, se teď holt nedostanu. Tak zítra...

Doma bez vody

15. února 2016 v 19:35 | Marcel
Na dvoře se nic dramticky nezměnilo. Jen jsme dneska odstřihli starré vedení vody a napojili nové. Láďa v kotelně udělal nový vodovodní rozvaděč s jedním přívodem a šesti odvody - na zavlažování trávníku, domů, na apartmány, rezervu, kohoutek v kotelně a kohout na dvoře. Až to bude hotové vyfotím a ukážu, je to veledílo. Jožka zatím rozvezl první várku písku na jízdárně a začal zarovnávat okolí jízdárny. Tam už to začíná trochu vypadat. S JIrkou jsme dotáhli kablík okolo jízdárny na budoucí osvětlení a bylo pět odpo... Všichni jeli rádi domů, jen já jsem ani natřikrát nedokázal dojít naproti umýt, když nám voda zatím neteče. Snad se zítra najde a nerozbije se úplně kus domácí koupelny...

1. světová na dvoře

11. února 2016 v 20:02 | Marcel
Bagr dneska de facto skončil s výkopovými pracemi, už by měl jen zahrnovat. My se musíme prokutat do kotelny, do bytu a do apartmánu s přívodem vody, Láďa to pak napojí. Už jen najít starý přívod vody do bytu, ať to může v pohodě napojit... Zatím jen tušíme, kde to asi je... Nicméně okolo dvora je metr hluboký příkop pro kanalizaci a drenáž a úhlopříčně vede další pro vodu. Už jen aby naběhli vojáci a naskákali do zákopů... Jsem zvědavý, jetsli za týden v pátek budu opravdu foti zarovnaný dvůr čekající na trávu...
Dostávám se k věci, o které jsem zatím psát nemohl. Minulý týden nás opustil Loran, museli jsme jej utratit dva měsíce před 23 narozeninami. Byl hodně dušný a během pár hodin vlastně zchromnul na všechny čtyři díky nedokrvení periferních částí těla. Ještě v sobotu jsme na něm jel na vyjížďce s Ivčou, ve středu byl na lekci na jízdárně a ve čtvrtek konec. Ani jsem u toho nechtěl být, u Pilase i Dueta jsem byl, tohle jsem si odpustil. Má hrobeček nahoře nad výběhem.

Zatím topím doma pořád jen v kamnech a teď aktuálně máme v obýváku 21°C, luxus, ne? Na konec příštího zase ale hlásí mrazy a já zapálím kotel. Ten ale naposledy sám vyhasínal a já budu zítra hodně nepříjemný na dodavatele kotle. Uběhlo 9 dní a po slibu, že přijedou, se ani neozvali. Neskutečný salámista.

naše zákopy


Největší pikantnostní dnešního dne je ale triviálnost s názvem noviny. Ráno jsme byli ve městě na masážích a nákupu a kromě surovin na polívky, které vařím dělníkům každý den, jsme koupili i noviny. Ivča je brala z auta domů, ležely na botníku a teď prostě nikde nejsou. Třikrát jsem prošel byt, při zamykání dvora jsem kouknul i do kuchyně a kotelny, ale prostě nic. Asi jsme kopli do domečku nějakému skřítkovi a on zaškodil...

Kopli jsme do dvora

9. února 2016 v 19:41 | Marcel
Někde jsem chytil rýmičku, teď už je mi lépe, ale včerejší odpo a dnešní den jsem byl dost mizerný. Včera jsme byli na návštěvách dvou Ivčiných kamarádů, každý má asi 250 krav, statek jako kráva, jeden z nich navíc vlastní pivovar a bioplynovou stanici... Opřel se do podnikání ve velkém...
To my se vrhli do dvora. Před okny pracovny máme hromady hlíny a hluboké díry., ještě že nemusím v noci do kotelny. Popisovat, co vše nás čeká je na dlouho a Ivčina víra, že za dva týdny bude hotovo, je podle mne jen snění...



Florbalový víkend

7. února 2016 v 19:34 | Marcel
Tento víkend byl ve znamení Honzoiva sobotního zápasu s Budějovicemi. Z prahy přijeli Kájí s Alčou a Karlík. Ti si v sobotu zajeli na Kleť a na rozdíl od nás měli krásné výhledy. Já v sobotu pomáhal Honbzovi chystat motivaci pro spoluhráče - hlavně tataráček ve tvaru loga klubu z Budějovic, Štírů a brzy odpo jsme jeli do haly. Stihli jsme to tak tak a večer se povedl náramně. Kluci vyhráli a Honza nejen že dal dva góly, ještě byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu.
V neděli jsme byli s karlíkem a Čikinkou na krátké procházce na Karlův hrádek, v Purkarci jsme shlédli nově vystavěné přístaviště. Jak prohlásil Karlík, má to evropské parametry: http://www.yacht-magazine.cz/clanky/akce/detail-akce/pristaviste-purkarec-navltave-uceskych-budejovic-dokonceno/
Pět míst ke stání, dvě budky na připojení se k elektrice a doplnění vody. Prostě luxus veliký. Zasmáli jsme se Čikině, která se protáhla jedinou mezerou v zábradlí u chodníku a byla se svlažit ve vodě. Tu mezeru pak ale nemohla najít, když se chtěla za námi vrátit. A když už ji našla, nemohla se protáhnout, napotřetí se to povedlo.
Ivča si v sobozu vytrpěla dvouhodinovou schůzi včelařů, na jejímž závěru ji přijali jako členku a my budeme moci žádat další dotace na nová včelstva.
Tož tolik víkend, zátra se jedeme podívat ke kamarádům Ivči na jejich statky a možná načerpáme inspiraci k něčemu... Hlavně ale v úterý najíždí bagr a bude připravovat dvůr na novou vodu, kanalizaci a trávník...

Zpětná vazba

5. února 2016 v 10:02 | Marcel
Při psaní minulého článku mě napadlo, že když už píšu o zpětné vazbě, podělím se o jeden zajímavý zážitek. Na kursíku o výrobě sýrů jsem se leccos naučil a věřím, že i ochutnáte, ale rozhodl jsem jim napsat své postřehy coby podněty ke zlepšení. Tady základ mailu:

teplotní podmínky ve školící místnosti byly velmi nestabilní a nepředvídatelné. V sobotu ráno zima, od poledne vedro, v nbeděli ráno zase zima. Špatně se v tomto prostředí soustředilo
- seminář byl dost neakční. Teoreticky jsme připraveni sýry vyrábět, ale hodně by pomohlo si na výrobu trochu více sáhnout, být zapojeni, například v menších skupinkách
- chvílemi byly přednášeny zdlouhavě věci mimo téma (situace se sýrama v supermarketech, o dovozcích a podobně)
- když už bylo povídáno o hrozné úrovni sýrů v obchodech (jejichž chutě všichni známe), mohlo být nabídnuto srovnání s vámi vyráběnými sýry malou ochutnávkou. De facto jsme byli školeni na výrobu sýrů, ale školitel se nepochlubil, jaký sýry vlastně umí sám
- čaje a káva, omlouvám se, ale byly šílené. Myslím, že nejen já, jsme je pili jen z nouze, protože nic jiného nebylo. V takové ceně kursu by mohlo být nabízeno širší spektrum nápojů, i studených…
- tisková kvalita přílohy ke skriptům - Mlékárenské kultury - je naprosto katastrofální. Když iu pan Rys uznal, že to nejde přečíst, nemůžete toto přece dávat klientům!
- Po debatě s kolegy doporučuji změnit restauraci. Ceny nebyly nijak příznivé a kvalita byla průměrná. Konkrétně u mne, špagety polámané na cca 5cm kousky byly obhajovány tím, že je to domácí výroba a prostě se vždycky lámou (asi je dělají špatně). V neděli jsem si chtěl objednat pizzu a právě kolegové mne od toho zrazovali…
Jak jsem psal v úvodu, kurs byl pro mne přínosný a věřím, že vše ocení i naši hosté, první ohlasy jsou velmi příznivé. Podobně spokojených klientů bylo určitě mnoho, a to nejen o tomto víkendu. Nicméně si myslím, že by vše šlo dělat lépe, s větší grácií. Neberte proto, prosím, výše napsané řádky jako odsuzující kritiku. Jsou psány v dobrém s úmyslem poukázat na možnosti, jak mít klienty ještě spokojenější.
Paní byla poměrně briskní a odpověděla mi mi víceméně tak, že jsou rádi za postřehy a teď jsou vlastně rádi, že mohou být ve vlastních prostorách a ne v hotelových salóncích a podobně. 6e na topení zapracují, že pan Rys se občas holt zapovídá a podobně. Nejvíce mne ale dostala předposlední věta jejícho mailu. K tomu asi není moc co dodat...

"Napadlo Vás někdy, že možná nejste úplně běžný spotřebitel?"

Vrcholem pak bylo, že jsem si objednával nějaké další věci a balíček zvenku poškozený nebyl, uvnitř dané dóza s nátěrem na sýry však ano a já jim to napsal. zase nespokojený. Vše jsme ale vyřešili, až tak moc se nestalo.

Etika telefonování

4. února 2016 v 17:39 | Marcel
S neskutečným rozvojem mobilních telefonů se mi zdá, že je stále více potlačovány zábrany některých lidí. To, že mi v noci telefon pípne nebo zazvoní po vykutáleném nápadu kamaráda na večůrku je moje chyba, mám mít vypnuté zvonění. To samé by se dalo říct i u druhého případu, tam se ale bohužel nejdná o večůrkové nápady. Tím se dostávám k hlavnímu důvodu, proč vlastně píšu. Probudil jsem se v sedm, jako skoro každý den, ale měl jsem lenošivou, chtěl jsem si ještě poležet. Zvláště ve chvíli, kdy máme v ložnici zase jen okolo 10 stupňů a pod peřinkou bylo tak krásně... Ještě podřimuju a před půl osmou hraje telefon. Ne budík, ale někdo volá. Zásilková služba mi veze balíček s věcmi na sýry. Jo, z balíčku mám radost, ale to kurva řidiči nemají nějaké vnitřní školení, že před osmou hodinou ranní by se lidem nemělo volat, že ne všichni sedí za volantem nebo chodí do práce na šestou nebo sedmou???
Předevčírem Ivči zase ráno pípala sms v sedm ráno... Přece neznamená, že když já vstanu ve čtyři do kotelny, každý v tu dobu reguluje topení a můžu mu psát nebo volat.
Jo, na začátku 90. let, kdy jsem byl obchodní cestující s bonbónama bylo běžné, že paní na moravských Jednotách chodily na šestou a při ranním kafi se s nimi nejlépe jednalo, pak se zanořily do neskutečných stohů papírů se zbožím, předchůdce počítače a moc se je z té hroamdy už vytáhnout nedalo. Kvůli objednávkám jsem tehdy vstával brzy a cíleně tam volal. To ale bylo před čtvrsttoletím (to zní hrozně) a je jiná doba a jiné zvyky.
No nic, jdu napsat zpětnou vazbu na dopravce a uvidíme. Dím vědět...

Sedlovna, jídelníčky a tak

2. února 2016 v 18:31 | Marcel
Už jen 4 týdny zbývají do startu nové sezóny, jsme v polovině takzvaných prázdnin. Snažím se užívat volna, ale do toho odškrtávám položky ze svého ůkolovníčku. A taky si čtu.
Vytvořil jsem si jídelníčky na zhruba 5 týdnů. nejsou fixní, dá se tam leccos měnit a přidávat, hlavně mě něco nového cvrnkne do nosu a je to tam Mrkající.
Na velké kolečko, ktzeré Láďa používá ve výbězích na sběr bobků, dává výrobce z důvodu ušetření levnou shit čínskou pneumatiku. Po necelém roce fungování se celá rozlezla a já ji dneska měnil za kvalitní českou barumku. Tak uvidíme, jestli český výrobce neplýtvá prohlášeními o vysoké kvalitě.
V sedlovně jsou hotovy už i cedulky pod podkovama - věšáčkama na propriety pro jednotlivé koně. Teď budeme stěhovat police a skříňky. Celé zázemí se dost pronikavě mění.
Jirka s Láďou mezitím podsypávají špatně uložené pražce na obvodu jízdárny. Než aby to udělali pořádně s pomocí bagru na podzim, musí to teď dělat ručně s krumpáčema a kolečkem. Škoda sil a toho času...
Dny nějak prapodivně strašně rychle utíkají. Člověk vstává za východu slunce, něco udělá a najednou je tady večer, tma... Nějak si jich ani nestačím pořádně užít.

Dobyli jsme Kleť

1. února 2016 v 17:30 | Marcel
O víkendu u nás byli kamarádi Honza, Irenka a Anička. Měli jsme trošku kulinářský víkend, trochu jsme popracovali na Ivčině nové sedlovně a v neděli vyjeli na výlet. Cílem byla Kleť, nejvyšší kopec v blízkém okolí a my byli ti opovrhovaní, že jsme tam za těch pět let ještě nebyli. Vzali jsme Čikinu, Dolejšovi svou Ursi a vyrazili. Připadalo mi, že výstup na Kleť bez psa je snad zakázán. Všude čoklaři, ale žádný pes se s druhým nehonil. Napadl nás taky fórek: Potkají se dva psi a jeden se ptá druhého: "Jdeš na Kleť v sobotu nebo v neděli?"
Místní si stěžují, že je to kopec jako sviňa, Beskydy na ně. Ano, v posledních asi 400 metrech to utahuje více, ale byli jsme nahoře za necelou hodinku volným tempem. Nahoře nebylo nic vidět, zataženo kolem dokola, ale o to lepší měli pivo a polívku...
Dneska navezli písek na jízdárnu, tři obrovské náklaďáky, za statkem máme kupice písku skoro jako ta Kleť... Odpolende u nás byl velký sraz bagristy a vodáka, dohadovali co se kde kopne a jak, aby se udělala voda v polyetylénu, kohouty na normálních místech a ne v zalitém kanálu v příjezdové cestě a podobně. To tady zase bude bordelu...
Sýry se daří a chutnají. Zatím ty "čerstvé", které se musí sníst do čtyř až pěti dní. Polotvrdé zrají a zrát ještě budou několik týdnů. Dneska jsem objednal dalších pár formiček a kultur, abych mohl vyrábět i sýry s plísní...