Prosinec 2015

Popeláři

22. prosince 2015 v 14:18 | Marcel
To si takhle vstanu chvilku po sedmé hodině a v obýváku se dívám z okna, jak se k nám blíží dvě světla od auta. Ono to teda bylo celé auto, ale viděl jsem jen světla. Ptám se Ivči, jetsli má někdo přijet, prý ne a dokonce tady už byli i popeláři. Dívám se podrobněji a světla stojí a svítí na nás skrz nějaký kouř, něco hoří vedle silnice. Jdu se podívat ven a takhle po ránu moc nechápu, co vlastně vidím. Na silnici stojí multikára, uvnitř dva chlapi, já venku a mezi námi hromada hořících odpadků. Jsem v Kathmandu, nebo co??? Po chvíli mého nechápavého pozorování kupy hořících odpadků vystoupí chlapi z auta a dostalo se mi vysvětlení - popeláři si vysypali do auta asi v Nové Vsi, odkud k nám jezdí, popelnici se žhavým popelem a při vyprazdňování popelnic u nás zjistili, že ji v autě hoří. Poodjeli kousek, do první zatáčky a tam si jejich auto bohatýrsky odplivlo. Do fimy nahlásili, že se jim u popelnice urvalo ucho a ať sem pošlou úklidouvou četu. A že odpadky nemůžou naložit, protože hoří. Lehká pomoc, donesl jsem kýbl plný vody, doutnající bordel zalel a pánové vše uklidili. No, nečekaný zážitek hned po ránu Mrkající

Vánoce...

21. prosince 2015 v 20:37 | Marcel
Když se kouknu na statistiky návštěv, proč je púořád nejvíce navštěvovaným článkem "Porcování prasete", který je asi tři roky starý.
O letošních vánocích raději psát nebudu. Byl jsem nakupovat a neměl kde zaparkovat. Lidi šílí rok od roku víc a víc. Venku deset stupňů a prší. Matěj se neozývá a přijede až někdy 23. odpo, nebo večer...
Samozřejmě máme i pozitiva - Honza už je relativně doma (mezi florbalem, randíčkama a kamarádama), Matěj přijede, budeme mít vánoce v hodně lidech (s Pavlíkovýma), máme naražený Radegast...
Dneska Ivča volala dodavateli kotle a dostal čočku nadvakrát. Neozýval se na telefonáty, ani maily, jen sliboval. První viks mu dala Ivča a druhý dostal poté, kdy mi ho předala s tím, že úplně neví, co je špatně. A já mu tyhle trable popisoval už v září. Jaké si to udělal, takové to má.
Vánoce nám připomínají teď asi hlavně potkávání se. S instruktory před dvěmi týdny, se zaměstnanci a dodavateli v pátek, ze včerejška na dnešek u nás byli kamarádi Honza, Irenka a Anče, krásný večer s úžasnou perličkou - poprvé viděli na videu naši Hodinu pravdy.
Stromeček je nazdobený a svítí, tož budou za tři dny vánoce. Těším se na krásnou atmosféru s rodinkou a nejbližšími kamarády, jen to počasí nám to čím dál více kazí...

Kamna, kartáč, roura, zářivka... Škodiči pořád na scéně

17. prosince 2015 v 19:52 | Marcel
Dneska přišel na statek Jirka a odpo nastal čas škatule hejbejte se, konečně jsem se rozhoupal k výměně kamen v jídelně. Dokud to nevyzkouším jsem přesvědčen, že ježek bude topit lépe, než současná kamna s pohledem na plamen. Uvidíme zítra. Ale ejhle, problémky. První začaly poté, kdy jsme ježka vyndali z kotelny a jíá chtěl kamna očistit drátěným kartáčem. Kartáče zmizely. Ty nově nbakoupené i moje staré v šuplíku. Zpětně si uvědomuju, že to asi bylo brigádě jezdeckého kroužku, kdy se čistily pražce a já byl s Karlíkem na najjižnějším místě Česka. Tak prostě nejsou, někam byly položeny a možná zahrnuty hlínou, nebo je uklidil skřítek Škodič.
Při sestavování kouřovodu bylo vše OK až do chvíle, kdy jsme redukci chtěli nasadit na původní rouru. Problém je v tom, že jek od komína, tak od kamen jede stejný systém spojování trubek užší části do širší a tady se potkaly dvě širší části... Jirka si nakonec kus roury s redukcí vzal domů, seřízne to a navaří.
Ukázal jsem Jirkovi jednu nesvítící zářivku v dílně, už si s tím nevím rady, vyměnil jsem všechno, co šlo a nic. A Jirka objevil vypadlý drátek pod startérem, strašné. Světlo svítilo a večer, když jsem šel do dílny uklidit aku šroubovák hups, zářivka zase nesvítili. Pohrál jsem si se startérem a svítí, jsem zvědavý, co Škodič provede do rána.
Doma jsem si připravil držáček pro závěs do na dveře do ložnice druhé generace. Ivča spící v obýváku v teple si v noci často čte a mne světlo přes skleněný obdélník ve dveřích budilo. Pověsili jsme jednoduchý závěs, ale ten byl k prdu, byl tenký a jakoby nebyl. Ivča ušila druhý a uvidím v noci, už visí.
Jinak nemoc facebookem pořád trvá. Ivča objevuje nové a nové roviny FB a kdyby nemusela dělat účetnictví a nebyla nemocná, raději nedomýšlet...

Onemocněla facebookem

15. prosince 2015 v 20:53 | Marcel
Vrátil jsem se z florbalového víkendu ve Finsku a Praze a přijel za nemocnou Ivčou. Byla nachlazená, rýmička a jedna z prvních věcí, které mi ukazovala, že má svůj profil na facebooku. Přidává si přátele a fascínuje ji facebookový život, jak se to vše propojuje, nabízí se noví lidé. A konečně tak může zveřejňovat své fotky a do některých věcí mluvit, vyjadřovat se, což pod Zemí nezemí moc nešlo. Odbíhá k němu několikrát za den a je nadšena z každé odezvy.
Florbal ve Finsku byl fajn, jen vždy tým, kterému jsme fandili, prohrál. Navíc je tam skoro pořád tma, scětlo je tak mezi půl desátou a třetí odpo, pak se stmívá. Přiletěl jsem dost nevyspaný, protože nám letadlo domů letělo v šest a my museli vstávat ve tři tamního času, což je o hodinu méně u nás. V letadle jsme něco málo dospali, ale nebyl to ten správný spánek.
Doma samozřejmě nic nového, vše v pohodě šlape, jen si budu muset navozit dříví domů i do kotelny. Poslední dříví pro kotel je už vedle kotle a je ho jen malá hromádka, domů to do konce týdne vydrží. Pak to asi navozím s klukama.
Dílnu mám de facto přestěhovanou, ještě musím douklidit kout ve skládku odkud jsem stěhoval, udělat háky na zavěšení kol a Ivča může s holčičkama z jezdeckého otlouct stěnu na cihlu, kam pak přidělám věšáky a držáky sedel.
Rozhodl jsem se, že vyměním kamna v jídelně. Místoi těch současných tam dám ježka, protože jsem přesvědčen, že jídelnu vytopí rychleji a lépe. Když to nezkusíám, tak to nezjistím. Ale musím počkat na Jirku, sám to neunesu., Do té doby dokoupím komínové trubky. Na páteční odpo to ale chvi mít hotové.

Zase dílna

10. prosince 2015 v 10:43 | Marcel
Včera jsem vystěhoval poslední zbytky dříví z nové dílny a namontoval si další regály. Tyhle jsem s profíkem truhlářem vyráběl před 25 lety do našeho prvního obýváku. V Zvoli jsem je měl v garáži jako poličky na vše možné a nyní byl systém regálů povýšen na své poslední místo, do dílny. Trochu problém byl s upevněním ke zdi, protože stará maštěl byla stavěna částečně z kamenů, které byly nalezeny v okolí a do nich jsem díru pro hmoždinku nevyvrtal. Nicméně včera večer se dílo podařilo, stěnu jsem nijak neupravoval, jen nabíli a regály připevnil ke stěně a raději i k podlaze. Dodělal jsem dvě police a příští týden dojde k definitivnímu stěhování posledních věcí ze staré do nové dílny.Prostor dílny má vlastně definitoivní podobu, ještě budu potřebovat nějaký starý tlustý závěs, abych bývalý průchod za další policí úplně oddělil. Když se v kotelně topí, vyhřívám si i dílnu a teplo teď zbytečně uniká pryč.
Dneska odpo si zaletím na otočku do Finska. Ještě jsem tam nebyl... Ne, dostal jsem pozvání od florbalové Unie, 20 let pro florbal bafuňářím, tak malý úplateček... Neleťte, když oni to všechno zaplatí... Holky se na Mistrovsví světa dostaly do semifinále, budou hrát s Finskem a pak asi Švýcarskem, podívám se po Tampere. A v neděli zůstanu v Praze, potkám se s Honzíkem, s Kájím a Alčou, popovídáme o jeiich cestě pod Everest...
Ivča tady bude mít v pátek vánoční večírek pro holky z jezdeckého kroužku a čtyři dny volna...

Ta čtvrtá prostě nesvítí

8. prosince 2015 v 21:55 | Marcel
Pokračuju v práci na nové dílně. O víkendu jsem topil naší skvělé instruktorské omladině a spotřeboval další část dříví z bývalého skladu kotelny. Jirka mi včera přivezl nová zářivková svítidla a... No, nová. Jsou použitá, za pár korun, ale mají kryty, na rozdíl od těch stávajících a taky to bude trochu vypadat. Sundal jsem stará tělesa, vyvrtal díry pro uzpevnění nových, strop poté ještě jakž takž nabílil a připevnil základ zářivkových svítidel. Od čištění stropu, vrtání a práce na stropě obecně jsem byl zaprášený jako prase, ale vše se dařilo. Až na poslední úchyt zářivky. To je tak vždycky, pokud mám X šroubků, s posledním je většinou trabl. Dneska se čtvrtou zářivkou. Nejdříve jsem objevil zlomenou jednu úchytnou patku. Vůbec jsem netušil, jak jsou patky v plechu tělesa uchyceny, ale díky demontovaným částem jsem se naučil další novou věc. Vyměnil jsem postupně obě patice a zářivka přesto nesvítí. Problikne, ale nesvítí. V jiném místě je samotná zářivka v pohodě, ale tady ne. Nevím, že by zase skřítek Škodič?? Nad poslední částí jsem strávil třičtvrtě hodiny, normálně práce na tři minuty... Navíc nemám nevyřešeno, ale nevím, co více udělat. Čekám na konzultaci s někým dalším...
Když k tomu všemu prášení přičtu ranní čištění kotle po víkendu a závěrečné zametání, byl jsem prachu plný úplně všude. Ještě před opožděným obědem jsem šel do sprchy, tak špinavému by mi jídlo nechutnalo.
V hadici na vodu pro koně se teď opotřebováním udělala díra o které jsem nevěděl a dneska ráno, když tady byl Jirka, mi s hrůzou v očích říkal, že je tam díra tak velká, že voda díky tlaku stříká až k jističům na boxech. Naštěstí jsou jističe venkovního provedení proti vodě, ale i tak. Hadici jsem opravil a budeme kupovat novou...
Ivča byla včera večer a na noc hlídat Větrníka Péťu v Táboře a vrátila se rýmičkou. Polehává, ale zpětným pohledem se velmi zlevňuje cena za volný den v jednom z minulých článků. Tam jsem to počítal na cenu knihy v závisloti na dnech, kdy je kniha čtena. V posledních třech dnech dnech se ale Ivča vrací k první části cyklu, takže vše se dělí dvěma. Z toho plyne, že záleží na správném načasování darování nové knihy epopeje...

Zase u nás řádil skřítek Škodič

7. prosince 2015 v 14:06 | Marcel
Víkendové setkání s našimi instruktory Země nezemě proběhlo více než skvěle, máme hotový kalendář akcí, několik nových táborů, několik nových šéfů, nové projekty a týmy pro tábory jsou taky hotové. Už jen, ať přijedou děti Mrkající. Za týden budeme kalendář rozesílat rodičům, ať si můžou postupně rozvrhnout léto, kdy nám svěří své ratolesti.
Do toho ale u nás řádil skřítek Škodič, ale poměrně ve velkém stylu. Najednou přestala mýt myčka ve velké kuchyni, problém s přívodem vody. Čistli jsem ventily, trysky, ale myčku se zprovoznit nepovedlo. V průběhu sobotního večera probíhá vyhlašování hry a premiéry roku - vytiskl jsem pár stránek a najednou na tiskárně svítí - CDT filtr je špinavý, vyčistit. Tiskárnu jsme včera nezprovoznili, podle obrázků s anglickým textem jsme nic nepochopili. Až dnes jsem chvíli googlil, našel český manuál a objevil dvě malé komůrky, v nichž bylo potřeba vysmýčit... Ráno jsme jeli na masáže a nešly najednou zamknout venkovní dveře. Přijeli jsme, jdu k zámku to ještě jednou zklusit a zámek když tak vyměnit. Ejhle, zámek funguje... A to nemluvím o druhé tiskárně, která vypověděla poslušnost asi před měsícem, to Škodič asi trénoval. Tiskárna jen vrčí a nebere si papír... Před dvěmi týdny nám navíc někam schoval druhý klíč od krytu na tažné zařízení koňského vozíku, takže pokud nemám po ruce kolíče od auta, kde jeden ze dvou klíčů je, nemám šanci vozík zabezpečit nebo odemknout... Jo, ze stolu se mi ztratily dvoje nůžky. Ale to bych spíše tipnul Ivču...

Jsme hlídací

3. prosince 2015 v 20:20 | Marcel
Dneska navečer až do zítřejšího poledne jsme za hlídací tetu a strejdu, je u nás Větrník, syneček Ivčiny sestry. Je fajn, hraje si, v novém prostředí se zabaví s novými hračkami, ale představa, že by to bylo naše vnouče, je šílená. Přitom Matěje jsme měli ve 22 / 20 letech a když je Matesovi teď 25... Raději nemyslet...
Jinak nic nového, připravuju pomaličku papírově i materiálově víkendové hodnocení letošní sezóny, plánování té příští a trochu veselí pro naši omladinu, ať sobotní večer má nějaký náboj.
Ivča skoro dočetla knihu, tak je konec placeného klidu Mrkající, Honza sice přijede zítra už na oběd, ale pak jede za kamarády a kamrádkami Rozpačitý do města, zbytek mlaďochů dorazí navečer. Se Zdeničkou připravíme, co se z jídla dá, ať s provozem máme minimum práce. Večeře brguláš, oběd špagety, ale večeře bude "vánoční". Jen nebude ryba, tu z mladých stejně jí kinimum, uděláme kuřízek a normální k tomu. Salát si nemůžeme odpustit.
Topím v kotelně naši větev a tak trochu se zbavuju dříví z prostorů nové dílny. Jen se mi zdá, že to dříví hoří nějak rychleji, než tomu bývalo. Musím tam chodit poměrně často. Teplo je ale doma pěkné, zvlášť, když tam sem tam přihodím trochu uhlí. Jen pořád nefunguje čidlo na malý kotel a musím čerpadlo ovládat ručně. A pan zhotovitel nepřijede a nepřijede. Musím mu holt trochu zatopit pod kotlem...

Jak koupit den klidu

2. prosince 2015 v 19:55 | Marcel
Máme klidné večery a já využil možnosti si chodit jednou týdně zahrát florbal. Nový budějovický tým, jehož část jsem trénoval, má večerní pohodovou hru 16 kiláků od nás v krásné nové hale. Byl jsem včera počtvrté, sešlo se nás jen 11 a já při rozhozu hokejek doufal, že budu v týmu šesti lidí. Doufal jsem málo. Dneska chodím jako naprcaná bělice, bolí mě levá achilovka a já věřím, že je jen trochu namožená. Prý se mám podívat do občanky, řekla Ivča ve chvíli, kdy zvedla oči od knihy.
Teď se dostávám k zodpovězení otázky v nadpisu. Včera měla Ivča svátek a dostala ode mne druhý díl Husitské epopeje od oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Nechápu, jak tento pán ve spolupráci s manželkou dokáže napsat takové množství historicky kvalitních knih, ale o tom to není. Jakmile Ivča dostane jeho knihu většinou zalehne a čte. Tato kniha má cca 430 stran a Ivča ji čte asi tři až čtyři dny a musím zdůraznit i noci - ty pak dospává ve dne, když nemá odpo koňské vyučování. Z toho plyne jednoduchý propočet. Uvést Ivču do klidu od všeho stojí cca 120 - 140 korun denně, přepočtu li cenu knihy na délku čtení.
Já nechodící dneska připravoval věci na víkendové setkání instruktorů a budu v tom pokračovat až do pátku, Ivča byla v Písku (bez knihy) podepisovat smlouvy na školy v přírodě. Dny jsou sakra krátké, člověk nic moc pocitově nestíhá a už je zase tma. Plánujeme Silvestra a ležíme v kalendářích 2016, plánujeme akce a ceny. Začal jsem aktualizovat web a připravuju prezentace letošního roku. Nějak se mi ale u toho počítače tak dlouho nelíbí...