Listopad 2015

Radost v nové dílně

30. listopadu 2015 v 20:04 | Marcel
Venku je hnusně, že žádné naše zvíře nechce být venku. Kočky a čokl jsou zalezlí doma, kachny v boxíku a koně v boxech. Kozy jsou u kozla a ty si asi užívají jinou úroveň pohody Mrkající.
Ve čtyři ráno mě vzbudil šílený vítr a do rána jsem trnul, jestli jsou koňské boxy v pohodě, nebo jestli hned ráno naběhnu do bláta sesbírat kusy střechy a pak s žebříkem na střechu a opatrně a dlouze připevňovat kusy střechy zpět. Po probuzení jsem se ani nešel vyčůrat a běžel se podívat, ufff, vše v pořádku. Na dnešní noc ale hlásí něco podobného, uvidíme.
Dopoledne jsem si vzal Jirku od nikdy nekončící práce u koní a na koních do dílny, ať mi zapojí světlo nad pracovní stůl. Udělal bych si to sám, ale u přívodu dvojlinky a rozvodu ve světle pětižilovým kablíkem jsem si nebyl úplně jistý. Před polednem se rozsvítilo a bylo to jako pro mnohé vánoční stromeček. LED těleso dlouhé 130 centimetrů svítí úžasně a já k několika věcem zase nebudu potřebovat brýle. Takové světlo jsem v dílně ještě neměl. Probral jsem první velkou krabici s elektro materiálem a roztřídil, uklidil, připevnil stojan na vrtačku na stúů a začal dělat první věci v nových prostorách.
Ivča zrekonstruovala další hodně, ale opravdu hodně starou skříň. Jsou teď v ní rukavice, šály a čepice, ale když jsem přidělával na dno skříně nožičky, nevěřil jsem, že to skříň ustojí. Původně zamýšlené hranolky cca 15 cenťáků vysoké by se ze ztrouchnivělého dna hned vylomily, raději jsou tam naležato, jako malé lyžiny Usmívající se. Tak jsem do skříně dělal poličky. Stejně jsem zvědavý, kdy se dno propadne...
Ivča si koupila nějaké dřevěné vánoční ozdoby a já s pomocí nové vrtačky ve stojanu vrtal dírky pro zavěšení. Jak tohle bylo rychlé...
Ještě trocha úklidu, poslechnutí si totální demagogie mluvčího našeho prezidenta v rádiu, smích nad tím, čemu věří a o čem je přesvědčený a s jakým klidem neodpoví na položenou otázku a jdu domů na čajíček. Přece jen, když se netopí v kotelně a nemůžu čerpat teplo z vedlejší místnosti, není to až taková lebeda. Ale radost z nové dílny je veliká!!!

Ďábelský koňský večírek

29. listopadu 2015 v 19:47 | Marcel
V sobotu jsem definitivně oddělil prostor staré dílny, nyní skladu a sedlovny, od nové dílny. Regál stojí i s vyplněnými zády, je napevno přišroubován ke stěně a já pomaličku třídím a stěhuju přepravky s věcmi. Beru do ruky kažký kousek a zvažuju, jestli ponechat, nebo odhodit do propadliště dějin. V pátek a sobotu jsem topil v malém kotli, prohřáli sjme si byt a ubylo trochu dříví u zadní stěny. Nejpozději o vánocích vše stopím, dovymaluju a postavím další regály.
V sobtu dopo jsme byli na výlovu u vedlejšího rybníku, ryb tam měli nečekaně hodně. Koupili jsme si dva kapry na vánopce a pro nás jako chuťovku štiku.
V sobotu po poledni přijela za Ivčou kamarádka koňařka, druhá pak navečer. Bylo z toho více než osm hodin povídání o koních, kterého jsem se neúčastnil, ale které bylo hodně slyšet. Zvláště poté, kdy přijela i druhá koňařka bylo u jídelůního stolu velmi veselo. S Matějem jsme seděli v obýváku a chvílemi neslyšeli televizi nebo sebe navzájem.
Dneska už je venku hnusně podzimně, prší, ven se nám vůbec nechce. Zítra se zase zavřu do dílny a budu třídit elektro a instalatérské věci. Mám tam toho tři krabice a ymslím si, že většinu z toho nemám šanci tady užít. A to nemluvím o dvou menších krabicích plných věcí, o nichž netuším, k čemu vlastně byly...

Zanakupovali jsme si

26. listopadu 2015 v 17:22 | Marcel
Uběhla dvoutýdenní perioda starání se o svá těla a byli jsme s Ivčou na masážích a nápravě zad a krků. Při stěhování dílny jsme to celkem dost potřeboval a ulevilo se mi. Možná jenom do zítřka, kdy bude stěhování pokračovat. Pak jsme si byli zanakupovat a to celkem ve velkém. Začalo to elektrickým kablíkem na dotažení přípravy osvětlení jízdárny. V době, kdy Ivča podepisovala dokumenty na pracáku já si skočil do Včelky pro průchodky do rámečků, které musím přes zimu vyrábět. Pokračovali jsme v Decatlonu pár věcma pro koně, mezitím si Ivča koupila teplé ponožky, protože se i doma ochladilo a skončili jsme v Mountfieldu pro kočičí žrádlo. Já si tam ale všiml vrtaček za vánoční ceny. Potřebuju totiž vrtačku do stojanu a ta moje současná se tam nevleze. Navíc by bylo mít dobré mít vrtačky dvě, ať tu ze stojanu pořád nevytahuju. Ale neměl jsem s sebou stojan, abych vyzkoušel, zdali do sebe pasují. Cestou domů ještě potraviny, protože jsme doma sami dva, nic moc nenakupujeme a logicky vše dochází. Dokonce i cibule a česnek... Doma jsme nákup vyložili, dali si čajíček a já to otočil zpět do města. Ivča vyjela s holčičkama na koních, já vyzkoušel dvě vrtačky a hurá, ta druhá sedla. Zítra upevním do stojanu a ten napevno na stůl v nové dílně. To se ty dírky do včelích rámečků budou dělat jedna radost.
A jsem zvědav, kdy si Ivča dá opravit počítač. Slíbila to už v září a dodneška nic. Problémk je v tom, že USB vstupy nevidí flashky nebo externí disk a já tedy nemohu zálohovat. Nebo flashku vidí, ale za chvíli spojení spadne a zálohování skončí. Je to na pytel a stačí jedna blbost a veškeré dokumenty jsou v pr... achu, nebo taky někde jinde. Už nevím, jak ji donutit k činu...

Výlet do Zvole

25. listopadu 2015 v 10:16 | Marcel
V neděli odpoledne jsme po dlouhé době vyrazili na delší dobu, dvě noci, mimo statek. Jeli jsme do Zvole, Ivča měla v pondělí schůzky v Praze, já přes den navštívil kamarády a večer jsem měl povídání o letošních Himalájích pro Zvoláky. Vše se povedlo, potkali jsme spoustu lidí a v úterý dopoledne se vrátili na statek. Naši zaměstnanci si zatím všichni potykali a Láďa Baloun začal vyjíždět po Zdeničce. Sotva vytáhneme paty, dějou se tady věci. Mrkající
Jirka mi zatím zapojil elektriku do dílny a já pomalu začínám stěhovat. Bude to běh na dlouhou trať, zatím jsem u šroubů a vrutů a znovu si všechno třídím dle užitečnosti a použitelnosti. Pak mě čekají velké regály, kde úplně nahoře jsou věci pro strýčka příhodu... To bude asi největší masakr.
Venku mrzne, byt byl včera po dvoudenním netopení pěkně vychlazený, největší překvápko ale čekalo v ložnici. Ráno jsem koukl na teploměr, spal jsem v sedmi stupních. Dost síla a možná nejvyšší čas zatopit v malém kotli a prohřát trochu celý byt.

Ten bagrista je hovado :-)

21. listopadu 2015 v 15:58 | Marcel
Stěhování dílny pozvolna pokračuje, dneska jsem sbíječkou vyboural kus betonu, který byl nalit na podlahu a dělal spojovací kopeček mezi místnostmi, aby tam nebyl schod. Vyzametal jsem místnost a s Matějem jsme přenesli pracovní stůl. Nad ním už visí skříň na nářadí a elektrobox se zásuvkami a jističemi. V pondělí Jirka elektriku připojí na přívod a můžu fungovat.
V rámci přenísšení jsme s Matějem vyměnili sedačky v obýváku a na sále. Naše domácí šla na sál a obdržená od Tajáků k nám domů. Uvidíme, jestli se výměna osvědčí. Uklidili jsme taky na zimu venkovní slunečníky a koukali na první vločky sněhu, které u nás spadly.
Ve čtvrtek pomáhal Honza Jirkovi a Jožkovi stavět pražce kolem jízdárny. Po skončení přišel Honza domů se slovy: "Jožka s bagrem je stzrašné hovado" a popisoval, jak si Jožka bagrem zvedne pražec, prohlídne, natočí, naklopí, nastaví k vykopané díře, na páku ho zvedne a usadí. Vše naprosto čistě. Já jen souhlasím, protože pozorovat tohoto mistra bagristu je opravdu potěšení. Tady klidně může platit ono okřídlené - miluju práci, vydržím se na ni dívat celé hodiny.

Týden s Honzou

18. listopadu 2015 v 10:08 | Marcel
Trochu nečekaně trávíme týden doma s Honzou, v pondělí večer po škole dorazil domů a bude tady až do soboty. Kolem poledne odjíždí, večer má zápas v Praze. Včera jsmne si byli zahrát florbal, dneska asi půjdeme v Budějovicích nas výstavu Šangrí La, možná dáme nějaký společný sportík... Musíme si ho užít, když už je tady.
Včera jsem po dovymalování dílny udělal přípravu na elektriku. No, vymalování, jakž takž jsem vybílil, staré stěny by se musely hodně škrábat a to se mi fakt nechtělo. Udělal jsem držáčky na krabici se zásuvkami a jističi a připravil jsem díry pro uchycení díry ve zdi. Našrouboval jsem na stěnu lištu pro přivedení kablíku a pak si uvědomil, že v tom místě by měla viset skříňka s nářadím. tTak ještě proběhne nějaká změna.Teď vlastně čekám na Jirku, až mi natáhne kablíky a přiveze nějaká starší, ale efektivnější zářivková tělesa. Ta stávající jsou stará a bez krytů, hrůza.
Jinak se nic zásadního neděje, ticho před bouří příprav na příští sezónu. Pochystáme setkání instruktorů a vánoční besídku pro dodavatele, rozešleme nový kalendář akcí a začne blázinec s přihláškami...
Dneska jsme byli na výstavě Šangrí La, což je krásná expozice o Nepálu, Bhůtánu, Indii, Tibetu, o hledání ráje na zemi, o způsobu života ve městě i v horách. Samozřejmě včetně mnoha krásných originálních věcí od oblečení přes šperky až k věcem denní potřeby. Velké množství fotek s popiskama, sem tam nějaký filmík. Moc doporučuji všem.

Nemám rád malování

16. listopadu 2015 v 8:03 | Marcel
V sobotu proběhla na jízdárně brigáda jezdeckého kroužku, na rozatžený hrubý štěrk se navozila prosívka, jemný štěrk, roztráhl a válcem udusal. Tím letošní práce na jízdárně končí - musí se dodělat už jen poslední dvoumetre, na který nevyzbyl štěrk. Já se by s Karlíkem projít podzimní Šumavou a navštívili jsme nejjižnější místo České republiky. Na rakouských hranicích je postaven obelisk a informační tabulka.
V neděli jsme se vrhli trochu zase na práci. Ivča začala rekonstruovat další kus starého náýbytku, já vyklidil zadní místnost za kotelnou a vymaloval ji. Jen vybílit, aby nová dílna nepůsobila od samotného začátku negativně. Jedná se sice jen o prostor cca tři na pět metrů, ale malování mě fakt zoufale nebaví. Jednotvárné pohyby, člověk je celý upatlaný od barvy... Ale proti gustu žádný dišputát i když nechápu, jakj se někdo tímto může živit. Mrkající
Venku to vypadá na daslší krásný den a jestli se opravdu dle předpovědi oteplí, půjdu si trochu protáhnout tělo na kole. V nové dílně zatím pokračovat nemůžu, chybí domalovat stroip, ale došla barva a Jirka mi tam pak musí natáhnout elektriku.
V sobotu nás s Karlíkem napadlo, že dokud je to kolem jízdárny rozhrábnuto, natáhnu tam kabel na eventuální osvětlení jízdárny. Mělo by být provizorní nějakými reflektory, ale ať tam ten kabel už je.
Jo, v pátek tady byl kamarád Ondráš a byli jsme se projet an koních. Poprtvé jsem měl pod zadkem arabského koně a bylo to znát. Kdepak staroušek Loran, Jamina byla hodně živá a dokonce jsem si i zacválal. Ne, že bych chtěl, ale Jamina to chtěla... Nemůžu říct, že to nebylo příjemné, to zase bude keců od Ivči, až si tohle přečte Usmívající se

Úklid a přesun začíná

12. listopadu 2015 v 14:46 | Marcel
Konečně jsem se vrhl na přesun dílny. Je to běh na dlouhou trať, ale v průběhu zimy to musí klapnout. Dneska uklízíkm v zadním prostoru za kotelnou, vyklízím věci, přerovnávám věci a pozametal jsem. Všude, i na stěnách a stropě. Humus. S Jirkou jsme koukali jak a kudy přivést elektriku, pak vymaluju a začne vlastní stěhování, stavba nových regálů. A taky potřebuju stopit část dříví, což bude o vánocích.
Včera jsem měl počítačový den a konečně jsem dorazil deníček z Nepálu. Trochu jsem se rozepsal, vkládal jsem fotky, formátoval. Tvořili jsme pozvánky na advent, připravuju se na vánoční setklání s instruktory, na besedu o Nepálu ve Zvoli... Část dneškě jsem strávil v kuchyni, protože chlapi už zase najeli na jízdárnu a v sobotu by měly být letošní práce hotové. Pracantům jsem vařil koprovku.
Topíme si jen doma v kamínkách a je neuvěřitelné, jak rychle kamna byt vyhřejou. Večery jsou trochu smutné, jak jsme doma jen sami dva. V úterý byl na večerní návštěvě přítel včelař Jirka a fakt pro včely přes zimu nemusím dělat vůbec nic. Ony se zazimují, jen musím vyrábět rámečky, nových 20 do každého úlu, což je 80. Když připočtu, že nějaké na jaře budu Jirkovi vracet, protože na nich přivezl své včely, budu rámečkovat, až se mi o tom bude zdát.
Tak šup šup od počítače, nesmím zapomenout dát včera zabité králíky do mrazáku...

Nedělní vyjížďka

9. listopadu 2015 v 7:54 | Marcel
Včerejší dopoledne bylo tak krásné, že jsem se nechal zlákat k vyjížďce na koních. Ivča připravovala koně a já zatím uklidil zbytky po sobotním setkání abiturientů. Uklizeno už tam jakž takž bylo, šli spát v sobotu brzo, okolo desáté. Kulinářsky se vše povedlo, dokonce i premiéra pečeného bažanta s nádivkou.
Asi hodinku a půl jsme jezdili okolo statku a v rámci vyjížďky jsme zavítali inspekčně i do Nové Vsi, jetsli ještě bude potřeba poslat chlapy na hrabání listí. Bude.
Poičasí bylo fantastické, sluníčko hřálo jako v létě, občas jsme si zaklusali a pom otočce domů Loránek opět zrychlil. Po odesedlání jsme si dali s chutí předobědové pivečko a šli na divočáka...
Večer jsem vyhasnul kotel, jsme tady teď definitivně sami a budeme si topit jen doma v kamnech...

Vykostit kance

7. listopadu 2015 v 8:05 | Marcel
Ve čtvrtek jsem si připravoval maso na dnešní odpoledne a musel jsem vykostit 4 kančí kýty. Vůbec se mi do toho nechtělo, nakonec jsem bvyl sám sebou překvapen. Nabrousil jsem si nože a za 40 minut bylo hotovo. Deset minut na kýtu jsem opravdu nečekal, ale s ostrým nožem to bylo parádní. A navíc jsem se neřízl Mrkající. Část jsem naložiul obyčejně, budu dělat kančí v burgundské, druhou část na řízky jsem naložil do směsi červeného vína, dijonské hořčice a tymiánu s jalovcem. Je to doporučený recept, tak uvidím. Odpo to dáme do trojobalu a budeme čekat na reaci.
Včera jsme byli s Honzou v Brně na florbalovém nároďáku a bylo to příjemné vytržení z prací na statku. Naše áčko sice dostalo vylágoš, ale pohled na hru Švédů byl úžasný, florbal z jiné dimenze. Pak nás ještě hodně zaujala první lajna finských juniorů, pěkně povozili na kolotoči mlůadé Švýcary.
Teď si dám čajíček, nějakou snídani a vrhám se do kuchyně na kanečka...

Tři dny na jízdárně

4. listopadu 2015 v 16:35 | Marcel
V pondělí jsme byli ještě mrtví po víkendu, ale Jožka s Jirkou už začali s pokračováním prací na jízdárně. Po třech dnech jsou téměř hotovy drenáže a v horní části už je natažen koberec a na něm vrstva štěrku. Chlapi dneska skončili a kdy budou pokračovat... Snad příští týden. Já jim vařím a mezi tím si dělám své drobničky, které jsem si sepsal do seznamu. Drobničky, které nejsou vidět, ale je potřeba je udělat.
Přikrýt nové lodě před zimou - konečně se nám povedlo koupit "nové" lodě. Staré laminátky jsou už po smrti a že se na nich ještě letos jezdilo, byl malý zázrak. Od firmy, která nám zajišťuje lodě v létě na tábory jsme získali čtyři lodě po pěti tisících, nová stojí 18 tisíc. Plastovky jsou na rybníce nezničitelné. Ale sněžit by na ně úplně nemuselo.
Zazimovat včely. Stáhnul jsem nástavek na každém úlu, odnesl přikrmování a tím prý zazimoval včely. Ještě je s přítelem Čiperou přeléčíme před zimouz a to je prý vše, na jaře se uvidí...
Úklíd po brigádě. Před brankou se štípalo dříví a nebylo tam úplně uklizeno, vyhrabával jsem třísky a uváděl vše do aspoň trochu uklizeného stavu. V dílně byly hromady nářadí, rukavic, pracovních pomůcek. Vše dát na své místo, eventuálně dohledat a uklidit.
Zimní příprava na vodu pro koně. Připravit "zimní hadici" tak, aby jí byl jen kousek a voda v ní přes noc nezamrzala a odpo, po rozmrznutí z ranních mrazíků by se na ni jednoduše dala nasunout dlouhá hadice. A pustil jsem vyhřívání trubek.
Úklid v kuchyni a jídelně. Tam byl po víkendu největší binčus a tak sjem si postupně dával vše do pořádku.
Úklid v mrazácích. Likvidoval jsem celkem úspěšně zásoby v mrazácích a ze dvou jsem vše dal do jednoho, druhý vypínáme a vyčistíme.
A několik dalších drobných prací, o kterých ani nemá cenu psát. Odpo a po brzkém setmění pak sedím u počítače, hrabu se v materiálech a fotkách z táborů, dodělávám resty a připravuju se na himalájské povídání ve Zvoli.

Mise splněna, koťata jsou pryč i s bonusem

1. listopadu 2015 v 19:49 | Marcel
Vím, že už jsem o konci sezóny psal, ale dnešek je definitivní. Po obědě odjeli kamarádi z brigády a až na drobné jednodenní výjimky nemáme do jara hosty. Zatím.
Od pátku, kdy přiejli instruktoři a Honza ze Zvole, se uklízelo a pálilo, v sobotu a neděli byla hlavní náplní práce výsadba nové ovocné aleje kolem příjezdové cesty a čištění jejího okolí před zatáčkou za trafem. Vysadili jsme asi 30 stromů za dotační peníze včetně ohrádky z půlkůlů kolem každého stromku a ochranného plůtku kolem kmínku před zvěří. Do toho chlapi ještě vytahali nějaké dříví z lesa, čeledín Láďa tady byl v sobotu se synem a řezal dříví na cirkulárce a pak i štípal na štípačce. A zvlášť ze štípání měl ohromnou radost, protože zase dělal jinou práci, něco nového. Večer si dal dvě piva a nový kamarád, tatínek jednoho z účastníků, ho odvážel domů do Nové Vsi. Po příjezdu říkal, že viděl něco šíleného na obloze, zelenomodrou padající kouli. A dneska bylo plné rádio největšího meteoritu za posledních mnoho let a lidi to prý mohou vidět tak jedfnou za život. Ondra to štěstí měl a dneska to komentoval slovy, že je vlastně dobře, že si náš podkoní dal dvě piva. Kdyby si dal jedno, neviděl by nic...
Poděkování patří zase všem, kdo přiložili ruku k dílu a pomohli nám udělat další velký krok ke zkrášlování okolí statku.
Zlé jazyky tvrdí, že brigáda byla jen záminkou, jak tady nalákat rodiče s dětmi aby si odvezli koťata. Jsou to strašné pomluvy, Ivča měla tak dlouhý seznam prací s rozpisem lidí. Já jsme kromě vaření ale přece jen doufal, že se povede všech koťat se zbavit. POVEDLO SE, KOŤÁTKA KRYSÁTKA JSOU VŠECHNA PRYČ!!!!!!! Navíc přijela i Bára a ta si odvezla matku Mínu, mou největší oblíbenkyni... Vrcholem byl odjezd Vládi s Helčou do Opavy. Už měli nabaleno jedno kotě a mladší dcera se pod pergolou mazlila s posledním do té doby neudaným. Helča si ještě těsně před odjezdem odskočila na záchod, malá Kája udělala smuzně prosící oči na tatínka a do krabice k prvnímu kotěti putovala i ségra. Bingo!!! Pravdou je, že Vláďa povídal něco o odstupném a bolestném a prý mu moc chutnala ta šestnáctiletá whisky, kterou přivezl kamarád Honza... Tak si příště pochutnáme na krásném pití...