Duben 2015

Indy se vrátil domů

22. dubna 2015 v 8:45 | Ivča
Hřebečka Indiana Jonese jsme od mámy Jolany odstavovali v jeho 8 měsících. Bylo jasné, že ho v našich podmínkách nemůžeme mít na Výštici. Na kastraci v roce je brzo. A tak odjel na rok a čtvrt na výchovu mezi další mladé hřebečky na Dvůr Lužice u Netolic, vzdéleném asi 35 km. Před třemi týdny ho náš pan doktor Volf na Lužici kastroval. Teda nekastroval ho přímo on. Přenechal to mládí. Má pod sebou mladou veterinářku Katku, která ho už v mnohém zastává a ještě děvče těsně před promocí, které si potřebovalo zákrok vyzkoušet. Mě přisoudili, že až koník lehne, budu sedět na jeho krku. Doktor nás všechny řídil a společně jsme vykastrovali. Jako diváky jsme měli naše děvčata z jezdeckého kroužku. Na včerejšek jsme naplánovali převoz Indyho na Výštici. Zařadit čerstvě vykastrovaného valáška do stáda, kde je dominatní valach Lorán, který by ho přizabil a dvě klisny těsně před porodem by nešlo. Díky naším přátelům - brigádníkům máme udělaný nový výběh s elektrikou u příjezdové cesty. V neděli jsem tedy stádo rozdělila. Ve velkém výběhu jsem nechala Lorána, březí klisny a Caramelku a do nového výběhu dala mladou Wendy - je s Indym stejně stará a bude k němu přátelská, poničku Meduňku - bezkonfliktní a klisnu Jamínu - starší kobyla, která tam zjedná v případě potřeby pořádek a nikomu při tom neublíží. S převážením mladého koně může být problém a já nehodlala nic riskovat. Zrazení na vozíku bychom potom mohli napravovat dlouho. Domluvila jsem se s Katkou, že Indyho před cestou trošku přispí. S sebou jsem vzala na výlet přepravníkem Meduňku, aby Indy nejel sám. Na Lužici Katka koníka přispala, během dvou minut jsme měli naloženo a frčeli domů. Do nového stáda jsme ho dali hned po příjezdu a naprosto bez problémů. A Katka ho chválila jaký je to charakterní, vnímavý a bezproblémový kůň. Tak jsme to trošku zakřikly. Odpoledne přišly jezdit malé holky. K úvazišti jsme přivedly z druhého výběhu Caramellu, která měla říji. U úvaziště už také stála Meduna s Jamínou. Caramela i Meduńka začaly zrcátkovat a Indy to ve výběhu neustál - Wendy mu tam evidentně nestačila, protrhl elektriku, na kobyly začal skákat a připouštět je. Než jsme mrkly, tak náš jemný hodný valášek natvrdo zasunul do Meduňky. A kdybychom ho nechytily, tak postupně obšťastnil všechny tři kobyly. Z ježdění sešlo. Místo toho jsme opravovaly výběh. Zajímavé je, že ve výběhu se nikoho připouštět nesnaží. Kobyly Meduňku chrání a Indyho si srovnají. Náš pan doktor Volf říkal, že tohle hřebčení může trvat ještě dva měsíce než se mu hormony srovnají. A že hříbátko po našem valachovi Indym si zamlouvá on.Mrkající

Jak dlouho trvá sbírání bobků ve výběhu

21. dubna 2015 v 20:15 | Ivča
Počet koní se nám v poslední době zvýšil na 8 + další dvě mimina v břichách. Na kvalitní pastvu pro koně se počítá 0,75 ha na jednoho koně. My máme necelé tři hektary. Aby byla pastva stále kvalitní a nezačervená, je potřeba prostory pravidelně vysbírávat a nechávat jednotlivé části vypásat postupně. Každý kůň udělá za den 13 - 15 bobků. To je 104 bobků za den. Od té doby co máme Láďu je pastvina luxusně čistá. Ráno přijede, obstará zvířata a jde sbírat. Jenom jsme si stále říkali, že mu to trvá hrozně dlouho. Je tam vždy tři hodiny. V sobotu měl volno a tak bylo sbírání na mě a byla jsem zvědavá, jak dlouho mi to bude vše trvat. Za hodinu a čtvrt jsem měla vše hotové. Nezůstal nikde ani bobek, kolem koruny se senem pečlivě vyhrasbáno, koně i kozy napojené. Ještě jsem se stačila s každým koněm pomazlit a vyřídit dva telefony. Jak to udělat, aby to bylo dobře a rychle? To si musíte jednotlivé části pastviny rozdělit na kvadranty a jezdit s kolečkem tak, abyste se moc nenachodili a přitom zvládli obejít celý prostor. Efektivnější je jezdit od bobku k bobku než si postavit kolečko na jedno místo a bobky k němu snášet z dálky. V pondělí mu to říkám a on, že to urychlit nejde. Tak jsem ho tam šla pozorovat, jak to dělá. Postaví si kolečko doprostřed pastviny a pro bobky chodí 20 m i dále. Netroufám si odhadnout koli při tom nachodí kilometrů. Zítra dostane namalovanou trasuS vyplazeným jazykem. Ale jinak je v pohodě. Když se mu zadá vyskládávání dřeva čištění stoky nebo sekání trávy, tak je dost rychlý. Teď tři odpoledne po sobě sekal Novou Ves a dobrý. Jak nám se ulevilo, když nastoupil.

Chystáme se na porody

21. dubna 2015 v 19:50 | Ivča
Porody se nám blíží. Kobyly jsou březí 11 - 12 měsíců, kozy 5 měsíců. Hafla Ája měla svých 330 dní březosti v pátek a trakenka Jolana o týden později. Od pátku má také Ája pěkně nalité vemínko, zvedá ocas a to vše je známka, že se její šťastná chvilka blíží. Když jsme rodili před dvěmi lety, tak Jolana porodila v pohodě, ale Ája by to bez pomoci nedala. Wendy byla veliká a ještě špatně otočená. A tak mě teď čeká několik nocí hlídání. V pátek jsem připravila porodní bednu - provázky na podvázání pupečníku, nůžky, desinfekce, pytlík s pískem na lehčí porození placenty, baterka, plátýnka ... Až to nastane, potřebujeme mít vše po ruce. A kdybysme to náhodou neměli, to bysme si vyslechli od našeho pana doktora Volfa jací jsme diletanti. V sobotu tady slavil náš Péťa rok a ségru jsme přivítali v klubu 40+. Oslavili jsme to náležitě a jejich zdraví zapili na dlouho dobu dopředu. Sobota byla v dobré společnosti a Ája pořád nic. V neděli odpoledne jsem odjela na předávání cen nadace Pangea do Vinohradského divadla. Nádherný večer a zase ve velmi dobré společnosti. A i když mi Marcela, která byla večer kontrolovat koně volala, že je klid, tak jsem nenašla odvahu v Praze zůstat do rána a v noci jsem se vrátila. V pondělí v poledne na kobylu koukáme a jsme si téměř jistí, že v noci to přijde. Budím se pravidelně po třech hodiních a chodím kontrolavat. Dnes je úterý a stále nic.

Jak se pánové chystali na cestu

21. dubna 2015 v 18:57 | Ivča
O treku kolem Dhaulagiri kluci mluvili více než rok. 3/4 roku dopředu měli koupené letenky a postupně chystali všechny potřebné věci, které jsem já zaznamenávala tak trochu okrajově. Chystali se ale fakt pečlivě - zařizování nosiče, léky na výškovou nemoc, pojištění ... Vše měli přichystané s velikým předstihem. K vánocům Marcel dostal od své maminky Marcely krejčovský metr, který si pověsil před pracovnou a každý den odstříhával svůj centimetr do odjezdu. Měsíc před odletem vyndal přepravku a postupně do ní střádal vše co si poveze s sebou. Týden před odletem byla na Výštici brigáda, na kterou dorazil i Pepča a přivezl už svůj kompletně sbalený batoh, aby společně prošli všechny věci. A protože je Pepča známý tím, že všude bere všechno - i to, co byste vůbec nepředpokládali, asi mu to Marcel trošku probral. Kluci také cvičně stavěli stan a společně dolaďovali. V pondělí začal Marcel balit svůj batoh a zjišťoval, že i on má problém všechno potřebné zabalit. Některé věci jako např. část stanu se tam prostě nechtěly vejít. V úterý měl sbaleno a znovu procházel seznamy a kontroloval, zda má opravdu všechno. Na mé dotěrné otázky odpovídal, že co nemá, tak to prostě potřebovat nebude. Nutno podotknout, že se jeho cestovní horečka stupňovala každým dnem, až i já se začala těšit ať už odjede. Ve čtvrtek dopoldne jsme se rozloučili. A tak jsem tady zůstala slaměná. Za necelou hodinu mi zvoní telefon a na displei Marcel. Tak to beru s obavou co se děje... " Lásko, dojdi, prosím, do šatny, sundej z věšáku soušelovou bundu a jeď mi naproti. A vezmi ještě náhradní baterku do kamery" Co na to říct. Hodná a milující manželka sedla do auta a potkali jsme se na půl cesty v Týně. V neděli mi volá Marťa - manželka od Pepči, abych jí nadiktovala Marcelovo číslo účtu, aby na něj mohla poslat Pepčovi peníze. Tak se ptám co se děje. Pepíček si nechal doma platební kartu a do Nepálu odletěl prakticky bez peněz.
Pánové, co vy byste si bez nás počali. Ale mi vás fakt i po těch letech milujeme :-)

Himalájský týden

15. dubna 2015 v 8:23 | Marcel
Na měsíc se odmlčím, jedu "odpočívat" s Luďkem a Pepčou do Nepálu, o statek se bude starat Ivča s pomocí Ládi Balouna a Jirky, o víkendu s klukama.
Kdo bude chtít, může prodlevu v deníčku statkáře sledovat v snad pravidelných zprávách z nejvyšších hor světa, z treku okolo Dhaulagiri v Himalájích. Zřídili jsme si web, který by měla našimi zprávami zásobovat Luďkova Klárka. Když budete chtít nahlédnou do informací z blízkosti šesté hory světa, klikněte si na http://dhaulagiri-trek-2015.webnode.cz/

Nový autor

14. dubna 2015 v 21:56 | Marcel
Mrkající Přístup k psaní si vyžádala i Ivča, tak je možné, že v příštím měsíci zde naleznete jiným stylem psané komentáře života nja statku. Sám jsem na ně hodně zvědavý...

Předávání statku

14. dubna 2015 v 21:10 | Marcel
Dnes a zítra jsou mé poslední dva dny na statku a Jirkovi předávám maximum informací. Sepsal jsem navíc dlouhý seznam kontaktů s myšlenkou, že co vše napíšu, nebude použito. Navíc tady celou dobu bude Marcelka, která za ty roky už ví, kde co je a jak funguje. Jirka je elektrikář, který umí přemýšlet, takže nemám obavy, že by to tady nefungovalo.
Nervózní jsme z balení. Jakmile ve čtvrtek ráno sednu do auta a odjedu, snad ze mne vše spadne. Protože co nemáš, to nepotřebuješ. Poslední možnost k dokoupení věcí bude v Kathmandu nebo Pokhaře, teď už toho stejně do batohu více nesbalím. S věcmi i jídlem jsem v pohodě, kdybych nemusel balit lano a kus stanu... Lano dám na bágl vedle maček a stan do příruční tašky. S klukama ve čtvrtek večer ještě doladíme balení a v páteční poledne zvedneme kotvy. Pokud budete chtít sledovat naši cestu, zde je adresa, na kterou se budeme snažit denně posílat zprávičku. Budeme mít s sebou staelitní telefon, takže jdeme s dobou.
Na statku vše běží, jak by mělo celou dobu. Kotel topí, v pokojích i u nás doma je skvěle a kotel spálí cca 10 kýblů uhlí za dva dny, popel tzeď taky vynáším co druhý den. Jídelníčky jsem udělal na všechny akce, co tady budou, prkýnka na zlomené postele nachystal. Zítra ještě zapojím nový ohradník pro Indyho.
Na druhou stranu, jsem nervózní, dneska u balení jsem měl sračku, všechny seznamy procházím popáté. Zítra naposledy jedu do města, musím podepsat smlouvy ohledně čeledína na pracáku, dokoupit Jirkovi pár věcí k práci tady a něco málo sobě na cestu. Seznam domácích věcí má posledních několik málo položek...

Malý Větrník

13. dubna 2015 v 10:28 | Marcel
V neděli odpo byla u nás Ivčina sestra s malým Péťou, zvaným Větrník. Roční Pěťa se svezl na poničce a pak byl uložen na deku do trávy, holky probíraly sobotní oslavku ročních a 40tých narozenin u nás na statku - Hanka se synečkem, rodinou a kamarády. Den po mém odletu Mrkající. Nicméně největší sranda byla pozorovat Péťu - vždycky po kolenech došel na kraj deky, sáhl si do trávy a cukl zpátky. V trávě ještě nelezl a byla pro něj nová. Jakoby měl kolem deky mantinel, za který nemohl... Neskončilo to happyendem, objevitel zatím své hranice nepřekročil.

Jarní brigáda

12. dubna 2015 v 20:14 | Marcel
Je za námi další náročný víkend. Už ve čtvrtek večer dorazili první brigádníci z Ostravy, v pátek odpo pak zbytek a tudíž celý pátek a sobotu a v neděli dopo se náruživě pracovalo. Dorazilo neskutečných 34 lidí, což s námi čítalo 38 pracujících lidiček, samozřejmě včetně dětí. V pátek jsme za vydatné pomoci Jožky a jeho bagru zarazili do země 120 nových kůlů na výběhy pro koně. U původního jsme měnili všechny, po čtyřech letech byly k vylomení ze země ručně. Ještě že koně nemají ruce a nezkoušeli to. Navíc jsme natáhli nový ohradník před statkem, protože přivezeme Indýska a ten by se zpočátku určitě nesnesl s Loranem. Bude s Wendy a asi Jaminou oddělený. Kůly jsme koupili speciální, pod tlakem impregnované, takže by měly vydržet hodně moc dlouho. Z větších kůlů jsem s Kajím a Alčou ještě udělal nové úvaziště. A co vše je nové? Vyhrabaná louka u rybníka, spálené pařezy a větve z ořezaných ovocných stromů, poklop na skruž na louce u lesa, natřené kavalety, nové záhonky a zasazená réva, zrestarováno je několik skríní, staré kolečko, staré kamínka, samozřejmě natažené oba ohradníky, skoro uklizeno na půdě - ateliéru a u instruktorů, nově obložené boxy pro koně, 4 roky staré desky nahradily OSB desky... No, jsme zase úplně hotoví, já navíc s Pepčou ještě provedl kontrilu stanu a jeho věcí, už v pátek letíme...
Do toho všeho jsem ještě zaskočil do kuchyně dovařit jídla, která nám Marcelak v pátek předpřipravila. Nechyběla samozřejmě spousta srandy po oba večery, šipky, veselé historky i plánování svateb - repete naší po čtvrt století a první Alči s Kájím... Super víkend, my máme tu výhodu, že zítra ráno nemusíme do práce... Díky moc všem!!!




Může se chlast zkazit?

9. dubna 2015 v 20:03 | Marcel
Konečně jarní den, kdy jsme opět odložili mikiny a mohli být venku nalehko. Tedy až na večer, kdy se zvedl vítr a jedna vrstva navíc byla nutná. Ivči skončil pravidelný čtvrteční dlouhý jezdecký kroužek po šesté hodině večerní, kdy holčičky prodělaly pravidelnou teorii a trochu úklidu po koních, i když většinu zvládl čeledín Láďa. I když na můj vkus tráví nad bobky ve výběhu neskutečně času - zhruba tři hodiny denně. Je pravdou, že pak je výběh jako vyluxovaný, ale zdá se mi to subjektivně strašně moc. Na druhou stranu nevidím do Láďovy hlavy, asi je i s touhle pravidelnou prací v pohodě, vždycky hlásí jak koníkům natočí vodu, uklidí seno kolem koruny, dá kzičkám... Zlatý člověk.
A k úvodní otázce... Ivča si po dlouhém dni chtěla dát sklenku cinzana, ale chuťově se ji nezdálo. Nevěřil jsem, ochutnal a ano, cinzano neuskladněné v lednici se může zkazit. Blbé je, že ani svařák z něj pak neuděláte... Navečer, asi dvě hodiny po tomto zjištění, slyším ze záchodu zvuk dlouhého vylévání něčeho nebo zvracení. ptám se, co to je a odpověď je uklidňující - vylévám to cinzáno...

Jarní práce naplno

9. dubna 2015 v 10:30 | Marcel
Tak teď venku na statku makáme až ve čtyřech. Marcelka na pokojích a s prádlem, čeledín Láďa ve výbězích a uklízí vše možné, Jirka prořezává stromy a připravuje techniku na sezónu a já. Momentálně natírám tabuli barvou na školní tabule a pomaličku odškrtávám druhou polovinu položek na seznamu prací. Do toho jsem si ale vytvořil druhý dlouhý seznam, a to všeho, co si ještě chci připravit a přibalit na měsíční cestu, co nesmím zapomenout. Třeba vitamíny, náhradní baterie do čelovky, hadičku na těžší nabírání vody z čůrku na skále a podobné.
Venku se otepluje a zelený nepřítel začíná růst. Budeme muset brzy nastartovat novgou sekačku a Láďa začně sekat louky u nás a v Nové Vsi.
Včera jsem byl u zubaře a po rychlé prohlídce jsem byl ubezpečen, že žádné ložisko nekalých věcí v puse nemám (možná jenom jazyk, ale ten by mě neměl trápit s narůstající výškou).
Teoreticky se připravuju taky na brigádu - bude tady asi 30 lidí, tak rozpočítat množství jídla a přiupravit práci tak, aby se nikdo neflákal, když už tady budou Mrkající. Kluci přijedou už dneska večer, zítra už se vrhneme na výběhy.
Dneska už máme plnou palbu závozů, pivovar a prádelna už tady byli, teď najelo Nowaco a kolem poledne Makro. A tomuhle luxusu práce a jejího rozdělování, dělání objednávek a příjmu potravin já nesmyslně dám na měsíc vale...

Bílé velikonoce

6. dubna 2015 v 19:56 | Marcel
Velikonoční víkend jsme měli bez lidí, letos byly svátky jara brzy a navíc se špatnou předpovědí, proto se nikdo předem nehlásil. Honza byl doma celý týden, v pátek přijel i Matěj a my si po dlouhé době a na dlouho dopředu mohli prožít kloidný společný víkend o samotě. A dopkonce to nebylo ani o práci, kluci jen byli vysbírat bobky ve výběhu a doma vysáli a vytřeli. Počasí všemu nahrávalo, takže filmy, hry, pohoda.
V sobotu jsme byli pozváni do Kostelce k tchýni na oběd. Vzali jsme s s ebou i velký vozík a naložili pár kousků starého nábytku na materiál a papírový archív. Na hoďku a půl jsme pak šli ven a oběd si i dopracovali Mrkající. Vozík jsme do neděle nechali v Kostelci, kluci jeli domů a my za našimi kamarády, s nimiž si dlouho slibujeme návštěvu. Ondra je navíc prvním rokem včelař, takže jsme povídali i o včelách, slepicích, ovečkách... Ivča má zase velké oči, ale já bych to třeba s těmi slepicemi moc neviděl. Ivču láká představa ranního čerstvého teplého vajíčka... Odpo jsme ještě v krátkosti zaskočili na vedlejší samotu společensky popovídat a domluvit nějaké odběry únětického piva na červen. Cestou zpátky se Čikina nechutně vyválela v nějakém hovně. Brutální nesnesitelný smrad. Párkrát jsme ji prohnali rybníkem, ale nakonec musela stejně do vany a Ivča ji vydrhla a navoněla...
V neděli večer jsme dali společnou hru, strávili krásných pár hodin a večer zakončili rituálně shlédnutím hodiny pravdy... Už je to 6 let...
Velikonoční pondělí a mrskačka. Rychlá hodinka začala doma (Ivča měla včera večer pravdu, když se u pletení pomlázek podivovala, jestli nejsou ty proutky nějak tlusté), zajeli jsme k nemocné Zdeně vyplatit ji čerstvě nařezanými proutky, v rychlosti zaskočili k Marcelce a zakončili vše opět na Rasovně, kde jsme kamarády chytli na odjezdu. Ženské dostaly o to více...
Doma jsem mezitím pekl svíčkovou, musím ji do svatby v červnu vymazlit. Byla o krok lepší než minule, Honza mi asistoval s přípravou karamelu, ale pořád to není ono. Objednám se k Lidušce na zkušenou.
Jenom v průběhu pondělí dvakrát napadl sníh, všude bylo bílo, pak zase naštěstí vylezlo sluníčko. Apríl jako dělaný. V podvečer kluci práskli do bot, Honzovi se po týdenním lenošení do školy moc nechtělo, ale škola není holubník... Tak jsme do čtvrtku osiřeli, ve čtvrtek večer dorazí ostravská sekce brigádníků a pak už to půjde velmi rychle. Navíc máme zítra a pozítří pojížďky po úřadech a doktorech, takže konec týdne tu bude cobydup. A v polovině příštího odjíždím. Nebudu kecat, cestovní horečka stoupá...
A doufám, že náklaďák s uhlím dorazí zítra, protože poslední uhlí je v zásobníku, pod stříškou je už jen pár malinkatých kousků... Prostě vybráno...

Kulturní rok

3. dubna 2015 v 11:54 | Marcel
Za posledních několik let jsem nebyl na kultuře ani nepamatuju. Sem tam něco, ale poslední divadlo si vybavuju ještě ve Zvoli, kina do toho nepočítám, i když těch taky není přehršel.
S Ivčou jsme byli v divadle ve velkoměstě, s Matějem a kamarádama na krásné hájovně Vávrovka na koncertu Ivana Hlase a včera s Ivčou v Budějovicích na Hop Tropu. Krásný dvě a půl hodiny koncert včetně popovídání si s kapelou o přestávce, kterou nazvali svačinou. Přestávka se prý zprofanovala za minulého režimu, kdy byla přestávka na pak už nikdo nazačal znovu pracovat. Příjemné, jen povídání bylo chvílemi hodně, nicméně čtyři přídavky starých šlágrů to vynahradily...
Počasí se, jako asi všude u nás, ne a ne umoudřit, každé ráno je bílo, všechno roztaje, je podmáčeno a druhý den znovu. Prostě na hovno a hůře.
Dneska ráno mě překvapil kotel. Po týdnu topení bez změny nastavení se rozhodl, že u nás doma už topil dost dlouho a začal topit druhou stranu. Ránop byly trubky úplně studené, šla k nám asi 13 stupňů studená voda, zatímco do pokojů skoro 50°C... Je pravdou, že se dost ochladilo a vítr přispěl k výraznému ochlazení zdi, na níž je vnitřní termostat. Trošku jsem do systému zasáhl a už se u nás zase topí neromálně.
Po dvou týdnech přijel na víkendi Matěj a Honza má dneska večer první akreditaci sportovního novináře, jde na hokejovou baráž o extraligu. Jsem zvědavý, s čím přijde.

Cesta podruhé

2. dubna 2015 v 9:45 | Marcel
Na úplně luxusní cestu k nám se moc netěšte, včera bylo 1. dubna, tak nás s Honzou napadl aprílový příspěvek...

Nová cesta

1. dubna 2015 v 17:09 | Marcel
Už na únorovém zasedání azstupiotelstva bylo odsouhlasena oprava naší příjezdové cesty obrusem z opravované cesty v Olešníku. Přede dvěmi týdny byl udělán první překop a zatrubnění, včera a předevčírek vysypali dělníci obrus na silnici a poprvé uválcovali. Dneska ale na silnici najel finišer a začal asfaltovat. Jak jsme zjistili, omylem, finišer měl asfalt položit v Olešníku a ne u nás. Navíc začali pracovat na našem a družstevním pozemku. Starosta přijel celý zoufalý, kdo to zaplatí. Asi se pomějeme, ještě že už za chvíli odlítám pryč...

Ráno na Výštici

1. dubna 2015 v 9:08 | Marcel
V noci mě budil šílený vítr a já znovu usínal s hrůzou, že ráno hned budu muset zase vlítnout na boxy a opravovat aspoň třetinu střechy a že v lese bude šílená spoušť. Nicméně jsem ráno vstal a při pohledu z okna ze mne hned vyšel napůl pokřik fanoušků Baníku Ostrava. A Baník to nebylo. Všude kolem bílo. Vyběhl jsem s foťákem ven a zamířil k boxům. Uffff, střecha v pořádku, odneslo to jedině střešní okýnko na půdě nad kotelnou. Zatím jsem neviděl ani žádný vyvrácený strom, ale v lese jsem nebyl...






Starostova šrajtofle

1. dubna 2015 v 7:30 | Marcel
Minulý týden u nás byl starosta s novou asistenkou a pak ještě dvakrát - poté zjistil, že někde ztratil "kabelku" se všemi doklady a peněženkou (v ní bylo asi 5.500,- Kč). Hledal ji u nás úplně všude a pak ještě u zahradnictví, kde se zastavoval ještě před námi. Nenašel a odjižděl s tím, že bude vyřizovat nové doklady, karty zablokuje a peníze oželí.
Přijel po týdnu a já si na vše vzpomněl, zeptal jsem se, jak dopadl. Usmál se a vytáhl něco jako peněženku - dolarovku. Vše prý má, ozval se mu večer člověk z vesničky na druhé straně Budějovic (???), že prý celou kabelku našel na odbočce k nám na statek (nechápu, jak ji náhodou mohl najít, spíše viděl, jak starostovi spadla ze střechy, na kterou si ji položil u zahradnictví, kde taky telefonoval..). Starosta mi s úsměvem řekl, že mu pán vrátil úplně vše, jeho jediný dotaz prý byl, kolik bylo v peněžence peněz. A nakonec mi starosta ukázal svůj trumf se slovy:"Tohle asi bylo hodně důležitým faktorem, proč jsem dostal vše zpět..." V dolarovce byl odznak kriminální policie. Jarda u kriminálky dlouhá léta dělal, byl to originál, jen nahoře bylo dodáno "veterán" (to znamená, že Jarda může na oficiální akce chodit v uniformě a užívat všech výhod bývalého zasloužilého kriminalisty). Hlavně, že konec byl dobrý... Usmívající se