Únor 2013

Týden skorosamotáře

28. února 2013 v 10:55 | Marcel
Jsem skoro celý týden skoro sám doma, ale je neuvěřitelné, kolik drobných věcí dělám a jak ty dny letí. Každý den skoro dvě hodiny u koní, koz a králíků (a to jsem nestačil vykydat boxy), hodinu na mailech, když byl doma Matěj vařil jsem a hnal ho do práce. To nebylo o čase, ale o nervech. Několik konzultací se zedníkama a je tu pozdní odpoledne. V pondělí a úterý jsem byl žádat o granty, jeden na nové lodě a druhý na výměnu koberců za linolea na pokojích a sále. To bylo dvakrát tři hodiny. Nabídka na lino nebyla kompletní, tak jsem ji doplňoval a v piondělí jsem se stihl zajet podívat na jeden typ potenciálně nového kotle. Úžasný, bez práce - přikládá se jednou za 3 až 4 dny, popel se vybírá jednou týdně a čistí se po sezóně... Poměrně velká lakovna protopí za zimu necelých 35 tisíc.
Na druhou stranu mít kotel bez práce a nové sociálky bez protahování záchodů, odpad z kuchyně rovnou do odpadu, nová trubka z jímky bez nutnosti vyvážení jímek... Co tady budu dělat :-).
Zedníci na sociálkách finišují, obkládají se stěny a betonujou podlahy. Makají tam ve čtyřech, ale stejně mám staženou prdelku, ať se to do příštího pátku stihne. Dneska jsme s Marcelou povídali o úklidu na první pohled neukliditelné jídelny a kuchyně, příští týden bude pěkný kvapík. Zedníci slíbili, že zítra budou podlahy v kuchyni a na baru hotovy a můžeme se na to vrhnout. Vše umýt znamená pěknou zatěžkávací zkoušku pro odpady...
Sprchy a záchody vypadají moc pěkně. Klučičí jsou bílo modré (naše sportovní klubové barvy), holčičí jsou bílo oranžové (barva Země nezemě) a sociálky pro učitele bílo zelené (zelená byla poslední barva kachliček ve slevě...).
Dochází mi dřevo, příští týden budeme muset asi někde koupit kus suchého. Do konce zimy nevydržíme, když předpokládám topení o víkendech pro hosty a v týdnu jen v kamnech doma. Dneska si zatím netopím, je to škoda, pro jednoho člověka. Pravda, mám v obýváku 15 stupňů a v pracovně ještě méně, ale proč mi mají teplá mikina a lyžařské ponožky ležet ve skříni, ne?

Za každý dobrý skutek....

24. února 2013 v 19:23 | Marcel
Od včerejška u nás byli zájemci o týden v létě na zkušenou, vařil jsem oblíbenou burgundskou omáčku a večer se o ně staral, topil v kotelně a v noci moc nespal. Ráno jsem si přivstal abych stihl nakrmit koně ještě před snídaní pro hosty. Koně byli v očekávaní a natěšení na žrádlo. Nasázel jsem jim seno a dle rozpisu chtěl přivázat valachy, nasypat kobylám a pak valachů. Toerie je pěkná věc. Loran mi utíkal. Duet se škubal a nechtěl se nechat přivázat, jen Jolana poslušně sama zamířila ke korýtku. Ája chodila za mnou a žrala mi přímo z kyblíku, protože napoprvé ji Jolana vykopala z boxu. Nakonec se vše povedlo, trošku jsme se orosil a prožil krásný adrenalinový budíček.
Jedinou dnešní prací bylo seno pro koně, jinak jsem si dopřál volný den. Čtení, nápady k táborů a příprava na zítřejší a úterní prezentace - obhajoby žádostí o dotace. Tak uvidíme, jak budu úspěšný.
Včera jsem si nechal kouusky syrového masa z přípravy hovězého v burgundské pro zvířata. Myslel jsem na aně a bylo to špatně. Dneska venku tálo, byly tam sračky, tak jsem jim zbytky masa nakrájel a dal doma. Chyba, chyba, chyba. Seděl jsem u dokumentů na prezentaci a něco smrdí. Zvěř mi pozvracela celou chodbu, na pěti místech. Smrad jako v hospodských záchodech po vesnické zábavě a mnoha opilcích, kteří si bohatýrsky odplivli... Strašné, sám jsem měl co dělat, abych nepřidal šestou kupku. Milá zvířátka, u mne máte doma s masem utrum.

Alchymie krmení koní

22. února 2013 v 21:55 | Marcel
Ivča jede po roce zase na týden na lyžák, budu tady sám válčit s Matějem a nově i s Čiky, která poprvé na hory nejede. Hárá a má chutě, na horské boudě je pes. Jediná vada na kráse příštího týdne. Pak jsou jen drobnosti, jako třeba krmení koní. Vloni to bylo bez koní, po smrti Pilase byla Jolana jinde, předloni byli jen dva. Letos je jich pět, z toho dvě maminy v očekávání a dva staří valaši, jeden už navíc nedávno prodělal zajímavou koliku. Ivča nakoupila "doplňky stravy" a já to teď budu dávkovat. Velké pytle sjou dva, červený a modrý, jeden pro valachy, druhý pro maminy. Vedle stojí dvě dózy s práškovou stravou, která se míchá do müsli (to jsou ty dva barevné pytle). Přidat jablko, trochu zrní a vzhůru do výběhu. Tím ale krmení teprve začíná. Musím přivázat valachy a nic jim nedávat, nasypat nepřivázaným maminám, pak dát ven na zem poničce dobrůtkya seno a pak z kyblíku namíchané dobroty valachům. Než všichni dojí ze svých korýtek uvnitř boxů, musím venku nakupkovat seno tak, ať je kupek aspoň tolik, kolik je koní, lépe více. Největší autorita si totiž obchází kupky a vybírá si znich, pak to stejně postupuje směrem dolů. K senu koně pouštím až ve chvíli, kdy z korýtka dojí březí Jolana. Jo, mezitím přivezu 75 - 100 litrů vody a naleju do plastových van. Lepší je namíchat teplou a studenou, nebo přidat do vody trochu soli, v současné zimě se koně napijí více. Zrní a müsli dostávají koně jednou denně, seno a vodu dvakrát až třikrát, záleží na míře mrazu. Čím více mrazu, tím více žrádla a vody.
Do mého nového telefonu mi Honza naistaloval nějaký program viber, kterým prý můžu volat a psát mimo placené služby. Netušil jsem, že jen instalací budou upozorn+ěni další lidi z mého seznamu, kteří tuto službu využívají a ti mi okamžitě začali psát. Nejsem ten, který to nějak vypne nebo neodpoví... Navíc na displeji, malém displeji, je malinkatá klávesnice počítače a tam se musím trefit. Už jsem objevil i číslice, závorky a dokonce i smajlíky... Stejně ho mám za trest.
Ale týden téměř sám bude po dlouhé době zase příjemným zpestřením...

Mám nový telefon, ach jo

20. února 2013 v 20:43 | Marcel
Při návštěvě nově rodících se sociálek už se člověk může kochat. Voda i elektřina už jsou rozvedené, odpady jsou už hotovy dávno, napilno mají zedníci. Dozdívají, nahazují, Ivča dneska dovezla první část dlažby a zítra jede pro zbytek a přibere i obklady. Do zabijačky, která bude 9. března by se to mělo snad stihnout.
Protože jede Ivča v sobotu na týdenní lyžák, jdu v pondělí a úterý na dvě prezentace, ve kterých budu obhajovat žádosti o dotace. Jedna je na koupě nových lodí, druhá pak na výměnu koberců na pokojích a v sále na lino. Tak jsem dneska seděl a tvořil prezentace v powerpointu. Zítra je doladím a odešlu, po víkednu budu prezentovat. Tak uvidíme.
Před časem prokousla ponička Ivči telefon (šla si do kapsy odložené vesty pro dobrůtku, narazila na mobil a ochutnala. Nechutnal ji). Zprovoznil jsem Ivči starou Nokii, ale ta v mrazu vypíná a baterka i doma vydrží necelý den. Oba používáme staré dobré tlačítkové mobily a chtěli jsme v tom pokračovat. Mně navíc končí smlouva a prodlužuju ji. Zavolal jsem operátorvi a po dvceti minutách bylo vše domluveno. Nechal jsem se ukecat na dotykový mobil za čtyři stovky,. tlačítkový by vyšel na sedmnáctset... Myslel jsem si, že si zvyknu. Spletl jsem se.
Můj nový telefon je placka srovnatelně velká s malým prkýnkem na krájení zeleniny. Když ho mám v ruce a něčeho se dotknu, pípne nebo zabručí a změní obrazovku. Přetahování kontaktů nešlo udělat přes počítač, ale jen přes bluetooth. Oba telefony jsem plnil kontaktama tři a půl hodiny... Snažil jsem se napsat sms, furt nevím kde jsou kurzorové šipky na vrácení se v textu, na něco jsem máčkl a oznámilo mi to, že zpráva byla uložena do konceptů. Koncepty jsem nenašel. Pomohl mi až večer Honza. V menu je asi šedesát jakýchsi ikonek, které nevím co znamenají a které nikdy nebudu potřebovat. Kur..., k čemu jsem se nechal přemluvit???
Pomalu si zvykám, velmi pomalu, nejhorší ale je, že mi vůbec nejde nastavit na vyzvánění má oblíbená písnička. Jsem na ni zvyklý už několik let a najednou mám normální vyzvánění. Ani naše mládež si s tím neporadila, manuál taky neporadil. Telefon si nechce rozumět s SD kartou a nespojí se ani s počítačem. Takže mám zvonění podobné jako Ivča a budu muset si zvykat. Za dva dny, kdy telefon mám, mi volal jenom Honza a mně trvalo asi 20 vteřin, než jsem pochopil, jak hovor přijmout. Nestačí máčknout na ikonku, musím na ni zatlačit a přetáhnout doprava na další, zelené sluchátko. Mám já tohle zapotřebí????? A to jsem operátorovi říkal, že bydlím na statku a potřebuju hlavně volat a psát sms, sem tam použít foťák. Jo, ten je prý výborný... Korunu všemu nasadil Matěj, ketrý po rozbití několika telefonů používá nejjednodušší Nokii. Chvíli můj nový placoun studovat a prohlásil, že si myslel, že na se mě pokusí přemluvit, abych s ním telefon vyměnil. Třeba poté, kdy si bude moci nabrat nějaký nový na svou smlovu on. A jak to prý tak zkoumá, tak by ho nechtěl ani za nic. Tak fakt díík!!!!
Nemáte někdo funkční tlačítkovou Nokii, nebo jiný normální mobilní telefon bez jezdící obrazovky???????

Bacil je snad pryč. A zase padá...

19. února 2013 v 20:28 | Marcel
Asi jsem se potřeboval po víkendu dospat, k tomu jsem se v sobotu nadýchal hodně studeného vzduchu. V pondělí jsem dopo polehával, soukal do sebe hodně čaje s citrónem a asi dvě hodiny spal. Hodně mi to pomohlo, jsem už dost v pohodě a v krku skoro nic necítím.
Dneska od rána zase padalo, teď venku leží asi 7 cenťáků sněhu. Bourání je už jenom kosmetické, instalatéři skončí na sociálkách prý ve čtvrtek, z elektriky "stačí" už jen namontovat vypínače, zásuvky a světla (práce asi na dva dny) a tím pádem je prostor pro zedníky. Podlahy, štuky, obklady, dlažby. A za dva až tři týdny bude hotovo. Dneska jsme s Matějem byli se starým železem včetně bojlerů a litiny a utržili jsme necelé 3 tisíce. Nejvíce za kousek měděné trubky, která prý vážila kilo. 119 korun. Tím pádem dneska Matěj celý večer sedí u televize s odřezky měděných drátů, oddělává izolaci a chce si i tímto přivydělat.
Já se odpo vrhnul na sdělání posledního suchého dříví k nám domů. Uvidím, na jak dlouho to vydrží. Když se snažím topit "suchou" třešní, je to jen o hoření, teplo nikde. Odhaduju dřevo na asi dva týdny, pak budu muset brát zásobu dřeva z kotelny. To taky není výhra, protože pod koksem musím rozdělat právě suchým a pak teprve můžu naházet koks. I ten ale musím občas proložit dřevem, ať lépe hoří. Tak uvidíme, jsem zvědav, kdy přijde jaro, celkem ho vyhlížím.
Při každodenním zásobování vodou koně nalévám i kozám. Dneska jsem jim něco málo opravoval ve chlívku a uvědomuju si, že bych se s nimi měl začít více kamarádit, když je budu po kůzlatech dojit. Zahnaly se samy do kouta, chvíli jsme je hladil. Byly nervózní, ale snad si zvyknou. Jak jinak jim pak můžu sáhnout na vemeno?

Super výlet

18. února 2013 v 9:57 | Marcel
V sobotu jsme si vyrazili na hory. Přijel kamarád Kájí s Alčou, nabalili jsme běžky a jeli na Kvildu. Tam jsem se jako bonus potkal s tatíkem, který právě končil svůj běžkařský týden, chvíli popovídali a my pak vyrazili do stopy. Úžasný sních, relativně málo lidí, krásná stopa, jemně posněžuje. Jedinou vadou bylo, že jsem své boty půjčil Honzovi s větší nohou a já jel ve svých starých, které mi časem přestaly sedět, dřely na patě a proto jsem si koupil nové. Ve strých ještě vloni jezdil honza, ale jemu nějak zesílilo chodidlo. Olepil jsem si patu, ale moc to nepomohlo. Nicméně v první hospůdce gulášovka a pivo, sjezd na Knížecí pláně, přeplněná hospoda, zatím vbše celkem v poho, i když tu botu cítím více, než je milé. Pokračujeme dále s tím, že se cestou rozhodneme, jestli skončíme v Borové Ladě nebo budeme pokračovat dále na Kvildu. Boty jsou neúprosné, každý krok mi teď už upaluje kus paty. Navíc přijde definitivní rozhodnutí, v mírném klesání píchnu levou hůlkou a propadnu se - hůlka se zlomila. A jako na potvoru nikde okolo žádný servisman s náhradní hůlkou, jak to vidím vždycky v televizi. V této roli musel zafungovat Honza, poodjel do lesa a ulomil mi mladý stromeček, zkrátil jej a já až do Borové Lady vzbuzoval zájem o novou značku hůlek...
Sobotní večer a hlavně neděle byla odpočinková, hodně pohybu na čerstvém vzduchu nám síly moc nedodalo, naopak. Kus neděle jsme ale museli věnovat vyklízení sociálek, bourání podlah, sundávání obkladů. Kdyby ten Matěj včas udělal, co slíbí a co mu zedníci řeknou, aby udělal, ach jo. I díky tomu se práce zpomalují. Vyváželi jsme už asi desátý kontejner suti, šílené. Zítra by ale měla být hotová elektrika, pak už se bude finišovat s vodou a se zednickými pracemi. Na mne sedl nějaký bacil, tak věřím, že ho do dvou dní zase odeženu.

O bagristovi...

13. února 2013 v 10:11 | Marcel
Včera došla řada na vykopání nové trubky, která slouží jako přepad ze třetí komory jímky. Bagrista Jožka si vyznačil pomyslnou čáru, kudy bude kopat díru a začal. V poslední fázi jsem ho sledoval a jeho práce byla neuvěřitelná. Odkryl starou trubku a tím těžkým strojem byl schopný kopat kolem ní a poslední díl vůbec nerozbít. Pracoval jemně, přesně a precizně. Položili jsme trubky do výkopu a Jožka výkop zasypal. Lžící pak hlínu tak uhladil, že místo, kde byl před chvílí výkop, bylo jako vyžehlené. Pokračoval výkopem pro odvod dešťové vody a na kusu louky za statkem to teď vypadá jako příprava na zákopvou válku. Nicméně i tento trabl bude vyřešen, přepad bude funkční a navíc dešťová voda, která bude svedena do stejné trubky ale mimo jímku, bude trubku pročišťovat.
Jo zapomněl jsem, že se stejnou lehkostí a precizností Jožka odkryl elekrický kabel a odvětrání jímky. U elektrického kabelu jsem se podivil, že bývalý majitel, jinak neskutečný flink na práce, které nemají nic společného se dřevem, na kabel položil červenou fólii. Ale dost možná to nedělal on, ale někdo jiný...
Na sociálkách se rýsuje elektrika, zedníci na dva dny odjeli jinam, ať instalatér dodělá vodu a pak se vrhnou na čistou práci stavění...

Tak nám přituhuje

11. února 2013 v 21:23 | Marcel
Počasí je přesně podle předpovědi a přituhlo. K tomu ještě vítr, dneska nebylo venku příjemně. (mimochodem, pokud chcete sledovat pravidelně počasí, doporučuji adresu www.yr.no, je po překliknutí z norštiny v angličtině, ale je super)
Na sociálkách se vše převrací v budování. Ráno se vyveze předposlední kontejner suti a už se staví. Na stěnách jsou připevněny splachovací zařízení pro záchody, vykutány jsou skoro všechny drážky pro vodu, o hotových odpadech jsem psal. Elektrika se taky už dělá nově, zedníci dobourávají poslední dveře a budou stavět. Matěj dneska mimo jiné navážel zmrzlý písek dovnitř. Na kupici písku byla asi 40 cm tlustá zmrzlá krusta, až se sbíječkou se dostal dolů, kde byl normální sypký písek a z hromady nakonec udělal pískové iglů.
Sociálky budou vypadat jinak i díky interiérům, mezi sprchami a záchody nebudou vyzděné příčky, ale de facto plastové kabinky. Chodí nám nabídky a zítra proběhne výběrové řízení, kdo nám je dodá. Celé sociálky budou krásné, jen se tomu teď těžko věří. Ještě že mám prostorovou představivost a nejsem na tom jako kamarád Láďa, který tvrdí, že ji nemá. Já vidím díru a vývod a představím si kanálek, pisoár, umyvadlo a Láďa asi jen tu díru.
Matěj si ze mně dneska dělal srandu, že dělám experimenty jako TV Nova - dám do kbelíku vodu a ejhle, ona zmrzla. Ne, já vynesl odpadky, napusti odpadkový koš vodou pro odmočení a umytí a šel čistit kotel a chystat na další zatopení. Po dvou hodinách práce jsem šel pro něco domů a vzal koš - voda na sobě měla několik milimetrů silnou vrstvu ledu. Že je zima jsem věděl, ale že mrzne až tak? I proto sypeme koním do vody trochu soli, jednak sůl potřebují a druhak voda zamrzá pomaleji. Pokaždé ale lopatou z van na vodu vyhazuju velké kusy ledu. Je zajímavé, že nato, jak jsou koně chytří, si vodu kopytem nerozbijí a nenapijí se. Holt se taky budou pořád učit...

Obrázky

8. února 2013 v 7:43 | Marcel
Pro ty, co to u nás znají, vkládám pár obrázků se stručným popiskem. A ti, kdo to neznají, se můžou podívat na staveniště...


vchod do sociálek s novými odpady


bývalé sprchy kluků


vchod ze sprch holek, nynějšího skládku potravin, do kuchyně v místě bojlerů v kuchyni


torzo kuchyně...


příchod ke koňským výběhům

No, a tak si tady žijeme.....

Tatry, Tatry

7. února 2013 v 16:16 | Marcel
A že jich bylo. Nejedná se o jedny z mých oblíbených hor, ale o značku auta. Od včerejška u nás bagruje bagrista Jožka a dneska k tomu přibyla tatrovka. Ano, ta velká modrá, s obrovskou korbou (vleze se na ni 14 tun kamení a suti). A tato tatrovka to k nám dneska otočila asi sedmkrát a zítra bude pokračovat. Za statkem v místě parkoviště totiž vzniká zpevněná cesta. Vybagrovat, odvozit zeminu, navézt kameny, pak jemnější suť a šterk a ... Nevím, uvidím zítra. Sice mrzne, ale stejně to vypadá, jako by za domem projely tanky armád varšavské smlouvy... Vzniká i zpevněná část výběhu před boxama, takže bude vyřešeno odvodnění...
V sociálkách končí práce demoliční četa. Na 95% je vykopáno, odpady jsou položeny, dneska začal pracovat elektrikář, na stěnách visí splachopvací zařízení k záchodům. Zítra dorazí oknaři, do práce se dají zedníci. Otáčí se to od demolice k budování, ale je to skara pomalá otáčka... A jak je nám z toho všeho? Včera večer přišla Ivča domů, z baru si nesla láhev se zbytkem fernetu. Sedla si a dala si dva panáky. Nevyřeší ale pozapomeneš...
Chodí nám taky spousty přihlášek na tábory, polovinu máme plnou, Ivča připravuje účetnictví, já programy. A pak že leden a únor budou oddech od hostů...

Mám doštípáno

4. února 2013 v 21:02 | Marcel
Dneska konečně můžu hlásit, že mám doštípány špalky přivezené z lesa na brigádě v polovině listopadu. Předposlední část jsme udělali s kamarádem Kájím a s Honzou v pátek a zbytek jsem dorazil sám dneska. V pátek jsme některé špalky na štípačku tahali fakt ve třech, neskutečná dřina. Makali jsme asi 4 hodiny, než začalo pršet. Pikantní byly zvlášť velké špalky, kdy jeden z nás držel špalek na štípačce a další dva byli vždy každý u jedné rukojeti, jejíž zmáčknutí štípačku spustí.
Dneska jsem ve sněžení dorazil poslední špalky, čtyři mi ale musel pomoct napůlit Matěj a poslední jsem si naporcoval starou dobrou klasikou, klínama. Dříví je vyrovnané před vraty, vypadá krásně a kotel se na ně na podzim těší. Ještě nad dřívím musím postavit pergolu, aby na něj nepršelo.
Na druhou stranu celkem vyhlížím konec zimy, protože ačkoli topíme víceméně jen doma, dříví dochází. Dneska jsem si z druhé řady vyházel předposlední várku suchého dříví a nařezal jej do kamínek doma, ale připravené množství nevydrží. Ani s poslední částí.
Ano, vyhazoval jsem si suché dříví k použití z druhé řady, skládal jsem to hlavou... Staré dobré dříví kl topení jsem nechal v řadě u stěny a dříví, kterým se topit příští zimu, jsem naskládal před něj... Vím, blbost, ale suchého už moc není a nechal jsem si k němu cestičku. Holt si v tom musím najit systém.
Doma je strašně znát vliv nových těsnících oken a sníženého stropu. Velký pokoj se vytopí daleko dříve a dokážu ho i přetopit (pak jen stačí otevřít dveře do ložnice nebo Honzova pokoje a teplota je rázem o kus dole). Jasně, topím suchám dřívím a funguje nový komín, tady je velký kus zlepšení.
Po dnešní pěkné dřině u dříví, na dlouhou dobu vlastně poslední dřevo, mám na zítřek naplánovánu klidnější práci. Opravu domácího záchodu, připojení opravené pračky, základní linie programů na tábory a asi si zanakupuju nějaké věci k dalším drobnějším pracím. Navíc hlásí sníh s deštěm, tak to na velký pohyb venku nebude.

Vesnický ples

4. února 2013 v 9:42 | Marcel
Ve čtvrtek večer jsme byli na finále florbalového poháru a celý víkend měli doma pohár pro vítěze. Kájí s Alčou, naši kamarádi a vedoucí týmu Chodova u nás na prodloužený víkend zůstali. A v rámci víkendu jsme navštívili olešnický svíčkový ples. Dorazili jsme na devátou a nestačili se divit. V sále bylo pár desítek plesajících, určitě ne stovka. A v tombole bylo 180 cen, takže velká šance na úspěch. Lidi měli na stolech vlastní chlebíčky, jednohubky a další pochutiny. Nikdo si nic nekupoval, prostě si vše přinesli z domu. Na baru jsme si chtěli dát víno, ale ve chvíli, kdy barmanak sáhla po lahvi sklepmistra, přešel jsme na pivo.
Okolo půl desátá začala jedna paní okolo šedesátky, oblečená do kostýmku ze sedmdesátých let, tancovat na stole... Na parketu zatím další pár tancoval stylem balancujícím mezi Petrem Nagem, Abbou a černošským regee (nebo jak se to píše). Ivča se nechala vyhecovat a při Michalovi Davidovi taky vyskočila na stůl. Nejdříve musela odstranit svíčky, aby nevzplanula a začala na stole tancovat. Starosta, který seděl s námi u stiolu ji s úsměvem sdělil, že u nich se na stole zouvá...
Další překvápko bylo na záchodě - spalchovací čidla nad pisoárama byly přepásánu tlustým plechem. Bezpečnostní opatření. Nedokážu si představit, že bych čidlo ukradl a používal ho doma... V tombole byli nejúspěšnější Kájí s Alčou, vyhráli jednu ze tří TOP cen - kávovar deLonghi. A protože sami kafe moc nepijou a doma už jeden mají, nechali ho nám. Cappucino z něj je úplně skvělé...
Třešínkou na dortu plesu byla cesta domů - auto řídil Honza. Usoudili jsme, že raději pojede střízlivý bez řidičáku naž veselý s řidičákem. Nikoho jsme nepotkali a zdárně dorazlíli domů. Jen nás dorazily Honzovy hlášky: "Kde se zapíná blinkr, já ještě neodbočoval", ".... jé, na čtyřku jsme ještě nejel..."