Říjen 2011

Zloději

15. října 2011 v 8:36 | Marcel
Celé léto jsme měli v lese natažený lanové překážky, takový malý lanový park. Na stromech byly koberce, aby je lana nepoškodily. Koupil jsem před sezónou ocelová lana s opletem, takže lana nebyla potřeba celé léto napínat. Protože odlétám, přijel mne nahradit tatík a v rámci předávání statku a vysvětlování co a jak funguje, jsem ho vzal do lesa ukázat mu náš lanáč. A... koukám, některá lana jsou na zemi a ze stromů zmizely napínáky - račny s popruhem. Naštvaně procházíme les, zmizely dvě, další se jim nepovedla povolit a na čtvrtou nedosáhli, je v asi dvouapůlmetrové výšce. A poslední dvě byly o kus dále, takže tam my svině nedošly. Tak jsme s tatíkem a Honzou vše sundali, aby nevítaný návštěvník nezatoužil po dalších částech lanáče. Škoda na račnách je čtyři stovky, více zamrzí a nasere skutečnost, že někdo ničí dílo postavené pro zábavu mnoha lidí. Ale žijeme prostě v takhle podělané společnosti.
Taky proběhl výlov rybníka, byly tam pěkné kousky a rybáři pak k nám dorazili na pivo a klobásu. Zarazilo mě, že nedonesli všimné - ani rybičku. Ale že to prý napraví, tak uvidíme...
Už se mi velmi krátí čas do odletu - za dva dny letíme a měsíc nebudu. Proto musím přerušit psaní deníčku a doufám, že po návratu nebudu muset deníček zahrnout spoustou nečekaných událostí. Možná, pokud se povede, něco napíšu z mého himalájského dobrodružství. Moc ambice is nedělám, k počítači se dostaneme v pohodě v Káthmandů a všude jinde je to potíž a když už, tak vše je šíleně pomalé... Tak vzhůru pryč od civilizace...

A to se vyplatí

10. října 2011 v 9:49 | Marcel
Dneska ráno jsem jel k hlavní silnici pro kolo, na kterém Honza každé ráno dojíždí ke svému odvozu do školy. Pro Honzu je to ušetření několika minut cesty (a nechce se mu chodit pěšky) a pro mě ranní protažení. Při cestě tam jsem v protisměru potkal velký náklaďák s označením ČEZ. Asi jedou něco opravovat ke sloupu, řekl jsem si. A při cestě zpátky jsem viděl, že stojí u sloupu, ale řidič je venku s křoviňákem a osekává vyskou trávu okolo sloupu. Na jednu stranu si říkám, žejezdit tak velkou krávou sekat trávu je luxus, na druhou stranu ale musí být za volantem ferda mravenec, práce všeho druhu - od sekání trávy až k práci na vysokém napětí. ČEZ holt rozšiřuje své služby. Aby ne, za ty prachy, které si účtuje...

Zkouška kotelny

9. října 2011 v 19:52 | Marcel
V sobotu se velmi ochladilo, počasí jako dělané pro zkoušky kotelny. Zatopil jsem ve velkém kotli a protože večer měl mít Mates oslavu narozenin v sále s kamarády, topil jsem kompletně celou větev. Ve chvíli, kdy teplota vody byla téměř u šedesátky, otevřel jsem i druhou větev. Po několika desítkách minut byly vlažné všechny radiátory v celé druhé větvi, ale jeden kotel celý objekt ani s novým čerpadlem asi opravdu neutáhne. Aspoň ne rychle, příští zkouška proběhne s oběma kotli, jen je mi líto toho dříví. Topím aspoň jak to jde prořezaným dřívím, které leží venku, ale ...
Víkend proběhl poklidně, skládal jsem skříně na půdě, ať se bordel po stěhování uklidí i v tomto velkém úložném prostoru. Do toho finišuju s balením, už za 8 dní odlétám na měsíc do hor, v šatně mám koš a do něj si průběžně nosím potřebné věci, komunikuju s nepálským nosičem i cestovkou, která nám zajišťuje servis.
Ale zpět do reality - v deštivém počasí je potřeba vyvrtat několik děr do země - budeme rozšiřovat box pro koně, možná dostaneme ještě jednoho důchodce a naše Jolana je možná dvě... To ještě uvidíme. A další díry jsou určeny pro kotec na psy, abychom nemuseli Chiky přivazovat nebo hlídat doma, kdykoli k nám někdo přijede a nemá rád, že na něj skáče vítací pes... Tak uvidíme, co vše stihnu v týdnu udělat. Vlastně už jen za 4 dny. ve středu musím do Prahy a v sobotu už jedeme na svatbu... A pak bude v deníčku měsíční pauza...

Dobrý kup, navíc dvakrát

8. října 2011 v 9:50 | Marcel
Kuchyň byla přes léto tím nejvytíženějším místem, sice jsme vyměnili dřez za stejný typ, ale nižší, ale kromě jarní rekonstrukce elektriky se v kuchyni neudálo nic nového. Až konec léta vše mění. Náš dvorní kuchař Míla, který u nás strávil 5 týdnů, prodělal po létě malý, dopředu plánovaný lékařský zákrok (ať to nevypadá, že jsme jej sedřeli až na lůžko). A jakmile mu bylo lépe volá, že dostal nápad. Že na jedné chatě, na které dělal, mají úplně nevyužitý ohřívací pult - jedná se o velkou nerezovou vanu na kolečkách, která je rozdělůená na tři části a do každé se může nalít horká voda, zapmnout její ohřev a do extra nádob dát jídlo a to díky ohřevu horkou vodou vydrží dlouho teplé. Cena nového byla vysoko přes 20 tisíc korun. A Míla ukecal majitele chaty, že to potřebuje na prase a i s dopravou ho máme za 3.200,- korun. Už jsme jej otestovali a fakt hoodně příjemné.
V úterý tady byl instalatér, tekla nám baterie u dřezu a když jsem si postěžoval, že sháníme nový, nerezový, pootočil se bna mě a povídá: "Zrovna dneska jsem slyšel o jednom, dvoudřez, nerez, za tři tisíce. Chceš ho?" Ani se nemusel ptát, nové nebo repasované stojí kolem desíti a více.
To jsme měli štěstí, ještě vyměnit elektrický sporák, největší žrout energie, a základ v kuchyni bude hotový. Regály zatím fakt řešit nebudu...

Nelehký život kovbojů

7. října 2011 v 9:26 | Marcel
Dopoledne nám topenáři dodělali prořezání obou kotelen, výměnu čerpadel, připojení ohřevu teplé vody v bojlerech z kotlů ve chvíli, kdy topíme a odjeli. Ještě předtím jsem zatopil, silnější čerpadlo je znát, radiátory byly vlažné poměrně rychle, a to jsem topil pouze v malém kotli. Vím, venku je teplo, ale i tak to ve mně vzbuzuje naději. Ne že bych mohl chodit přikládat méně často, ale výkon a efektivita by měly být vyšší.
Vypadá to na poslední den první části babího léta a Ivča přivedla koně, že si vyjedeme na vyjížďku. Vyjeli jsme poměrně daleko, po téměř dvou měsících nezvyk, byli jsme až u temelínských věží a lesy naproti jsou překrásné. Navíc zbarvené podzimem a zalité sluníčkem. Narazili jsme na úžasné samoty, rybníky, modřínový les jsem neviděl ani nepamatuju a viděli jsme i dědečka s kosou na louce - obrázek jako z pohádky. Jako vždy, když jsme se začali vracet, Jolana i Pilas zrychlili. Pocitově jsme mířili domů, směr jsme drželi, až jsme narazili na cestu, kterou jsme znali. Doprava to bylo kratší, zato však horší cestou a přes potok, kde není úplně most, vpravo přes Rachačky delší, zato na jistotu. Popojeli jsme kousek zpět před rozcestí a nechali koně, ať rozhodne jejich kompas v hlavě. Oba zvolili pravou. Přes potok a krásnou louku jsme dojeli nejkratší možnou cestou ke statku. Bylo už načase končit, zadek mě bolel jako blázen. Přece jen nezvyk byl znát a i když sedlo na koně je větší než to na kolo, otlačení jsme byli oba až až. Ono se to řekne vyjížďka, navíc, když všechno odedře kůň, ale přes dvě a půl hodiny v sedle, kdy se střídavě jde, kluše a cválá není vůbec žádná sranda. Vzpomínám na Oldu šetrnýho, jak s Vinetouem brázdili divoký západ a musím uznat, že je to vše asi jen otázka zvyku. Ale jestli tam měli aspoň trochu tak krásně jako my dneska, zvyknout se asi dá...

Malé krematorium

6. října 2011 v 11:21 | Marcel
Topenáři dodělali zefektivnění naší jedné větve topení a já ráno měl zatopit a testovat. Připravil jsem si třísky, kartony a zapálil první kus kartonu. Otevřel jsem menší kotel a ejhle... Na roštu kotle leželi dva ptáčci, evidentně ne první den.m Tak letošní topní sezóna začala neplánovanou kremací.
Silnější čerpadlo, desítky metrů vyřezaného potrubí v kotelně a ve sklepě, kde kotelna bývala kdysi, natvrdo nastavený termostat a termoregulační ventily... Výsledkem je, že topíme rychleji v sále i v bytě a apartmánu, nikde nic neteče, čerpadlo čerpadluje a teplota utěšeně stoupá. Vypúadá to dobře, ale uvidíme. První pocity jsou dobré a já pálím zbytky z léta - prořezávky, zlomené rošty z postelí, na kterých nikdo neskákal a podobné věci. Další test asi bude o víkendu, kdy je hlášeno prudké ochlazení, te´d je venku kolem dvaceti a přikládat chodím v triku s krátkým rukávem.

Kotelna

4. října 2011 v 21:59 | Marcel
Tak po dvou dnech práce chybí v kotelně asi metrák, možná daleko více, vyřezaných trubek a nahradily je asi jen 4 metry trubek znovu použitých. Máme tam nové čerpadlo, nové regulační ventily a místo zavíracích koleček, které jsem musel otočit asi stokrát, abych potrubí zavřel či otevřel, máme páky. Tak jsem upřímně zvědav, jestli nám o víkendu, na který hlásí asi 10 - 12 stupňů a kdy chystám zkušební provoz, bude teplo S vyplazeným jazykem.
Zítra se pánové vyřezávači a nahrazovači vrhnou na starou kotelnu, která je u nás ve sklepě a každý odborník, který k nám přišel, neměl slov. Prý tohle ještě neviděli. Tlusté potrubí a hodně ventilů na kolečka. Pravdou je, že díky nezateplení byl sklep v zimě nejteplejší místností v bytě))). Pánové dnes odcházeli s tím, že se do práce nic moc zítra netěší, tak jsem o to více napjatý. Navíc tvrdí, že pořád neví, co měla a má na starosti jedna trubka... Tak bude teplo???

Návrat do procesu

3. října 2011 v 10:47 | Marcel
Tak jsem po deseti dnech zpět a naštěstí se nic zásadního nestalo. Minulý víkend zvládla Ivča skvěle, 55 lidí se tady opět cítilo jako doma a budou se vracet. Já jsem byl na jiném zážitkovém kursu a vrátil se ve čtvrtek večer, abych v pátek připravil Tajný závod pro rodinné týmy. Víkend byl zase náročný, protože já hlídal průběh závodu a Ivča musela vařit, kuchařky bohužel nemohly. Šestietapový závod podpořilo skvělé počasí babího léta, takže ani moc nevadilo nucené koupání jedné posádky při vodní etapě na lodích.
Jedinými závadami, které jsem zjistil, je povolený přívod vody k baterii v kuchyni a podobný problém na baru. U obého je ale nutná totální výměna, s těmito předpotopními dřezy nelze dále normálně fungovat.
Dneska ráno nastoupila firma pracující na zefektivnění topného systému a kotelny, takže dneska vyřezávají trubky v kotelně, budou všechna vedení zjednodušovat, posilovat čepradla a na pár míst vkládat ventily pro oddělení jednotlivých částí topného sysrtému. Jedná se doposud o největší zásah do provozní části, tak jsem zvědavý, jak vše dopadne. Už teď je v kotelně poměrně dost vzdušně, zmizely spousty potrubí. A zájemci se o všem samozřejmě dozví...