Jedna za všechny, všechny za jednu

Včera v 20:20 | Marcel
Dnes večer jsem se fakt pobavil. Ivča odjela do Prahy s tím, že navečer ji kamarádka namasíruje a pak u ní přespí.
Na statek nám najela skupinka rodinek s dětmi. Samozřejmě, jako vždy, když jeden z nás na statku při nájezdu skupinky není, jsou dotazy. U mne první ohledně ubytování, druhý týkající se velkého prostěradla na dvojpostel. Jsou věci, které neřeším a první věc Anička, která lidi ubytovávala, neudržela v hlavě.
Volám Ivči, nedostupná. Volám kamrádce, ta telefon nebere.

Je hodina a půl po telefonátech a nic, ani jedna se neozvala. Vše je samozřejmě na statku vyřešeno, vím si v řiti rady. A holky mají asi krásný večírek...
P.S. Když si vzpomenu, jak každý večer mají jedna i druhá mobil po ruce, fakt se musím smát... S vyplazeným jazykemMrkajícíÚžasný. Zvláště, kdyby se tohle stalo mně...
 

Nahý ke kurníku.

Včera v 10:44 | Marcel
V ovládání dvířek u kurníku došly baterky. Po výměně jsem nebyl schopen den a půl dvířka nařídit tak, aby vůbec fungovaly. Celý strojek jsem resetoval a potřetí nastavil. A večer zapomněl zkontrolovat. Ležel jsem v posteli, úplně hotový po sauně, ke které jsem se nechal po těch tropech přes den přemluvit, a v hlavě mi blesklo - slepice, dvířky, liška. A protože nemáme na statku do dneška hosty, jen jsem si obul sandály a z postele zamířil rovnou ke kurníku. Zavřeno, hurá.
Včera jsem dělal první komplexní objednávky na delší dobu a Nowaco tu bylo hned v sedm ráno. Makro určitě přijede kolem poledne, jak je jejich zvykem, v tom největším horku. Objednávka je velká, tak se pěkně zapotíme. Stejně jako celé léto, protože do října budeme mít asi dva dny volno Úžasný.
Naštěstí mám do půlky srpna v kuchyni pomocníky a pomocnice, ještě musíme vyřešit druhou půlku srpna a září. Snad bude vše fungovat podle mých představ a na snídaně chodit nebudu. A občas na večeři...
Ráno jsem si ještě střihl zubaře, minulý týden mi kus něčeho chroustalo mezi zuby a ač mě zub nebolel, objednal jsem se. To nikdy nebylo mým zvykem, protože jsem co se zubařů týče velký srab. Řekl jsem si ale, že vzhledem k tomu, že mě ten zub zlobí tím, že mi v něm pořád zůstávají zbytky jídla, zajedu a uvidím. Upadl mi kus skloviny a kus plomby, vše mi bylo nahrazeno. A protože jsem ráno nesnídal, teď ještě hodinu budu trpět hlady. Štěpán nám před chvílí přivezl únětické pivo, tak že bych se obrátil k tomu, že hlad je převlečená žízeň?
Ne, ne, už mám uvařený litr čaje a žaludek zaleju. A jsem zvědavý na únětickou novinku, pivo osmičku. Kdysi jsem ji pil od Ostravaru a k práci to bylo moc fajn. Teď uvidím, co v kuchyni.

Sekací čtyřboj

Úterý v 21:00 | Marcel
Celý den vlastně taky začal čtyřkou. Ivča nemohla dospat a vstávala ve čtyři. Leccos stihla udělat, pak ale šla v průběhu dne spát a večer jsme stejně byli unavení oba.
Já se už od včerejška ladil na dnešní pravovní cykly. Počasí předpovídali příznivé, dvacítky, mírný větřík a hlavně bez deště. Začal jsem křoviňákem, dočistil jsem sekání bubnovkou okolo jízdárny a okolo stromků Martínkovy aleje u jízdárny. Na jednom stromku budeme mít letos první jablíčka, a to jsme alej sadili vloni. Pak přišla na řadu bubnovka, posekal jsem část louky u jízdárny. Tak akorát, abychom seno dokázali obracet a uklidit. Pak jsem se s bubnovkou přesunul na cestu k sauně a před saunu. Mezitím jsem měl pauzičku, protože na ohlášenou návštěvku přijel Karlík. Protože jsem se z postele dostal v sedm, připravil jsem si věci na oběd a v deset, kdy jsem chtěl dát oběd dělat, klep klep na dvěře a Karlík byl tady. Odpadlo mu jedno jednání a přijel dříve. Dali jsme si něco k pití, Karlík s Ivčou cigárko a Karlík vyrazil do lesa na houby, já sekat a o půl dvanácté obídek - smetanové brambory se zapečeným vepřovým plátkem. Místo odpoledního klidu jsem šel dosekat trávu před saunou...
Třetí částí byla ruční sekačka na dvoře. Tohle byla rychlovka a dvůr vypadá zase krásněji.
Poslední fází bylo sekání louky u rybníka na traktůrku. Deště trávu vyhnaly a zase zahustily, taže jsem jezdil vysypávat každou chvíli. Necelé dvě hodinky na traktůrku vypadají na pohodu, ale po těch prvních třech čtvrtinách, na nerovné louce, trošku očistec. Navíc uprostřed sekání musím vždy hromadu posekané trávy musím naházet dozadu na kompost. Traktůrkem nemůžu najet dozadu do kóje kompostu a sypu na kraj, abych nesypal pořád dále a dále, je nutné trávu házet průběžně dozadu. Zkoušel jsem to vidlema a lopatou, nejrychleji to jde ale ručně.
Ještě před sekáním traktůrkem přijel kovář okovat koně. Ivča právě únavou nemohla udržet víčka šla na chvíli zalehnout. Dosekal jsem a kovář pořád pracoval. Je příjemně povídavý, ale jak jsem dneska zjistil, na některé rádobyvtipy alergický. Jedním z nic jsou otázky typu "Jé, ty jsi ještě tady..." nebo ta má "ty u nás budeš bydlet?"... Chápu, když to slyší často, už to prostě nedává. Se smíchem mi to řekl a já si dám pozor.
Večer, po hodince vleže, jsem si dopřipravil jídelníček na konec týdne. O víkendu bude na večeře až 74 lidí. To jsem na to zvědavý... K přípravě objednávky jsem si udělal kontrolu mrazáku, abych si vše přesně naplánoval. Snad se mi to vše do lednic a mrazáků...
 


Filmové odpoledne

Neděle v 21:26 | Marcel
Teploty stoupaly, ale něketré práce byly potřeba udělat. Posekat trávu pod ohradníkem druhého výběhu (byl to menší boj, ale zase ty metry široké metr a půl vysoké trávy a kopřivy byly těžký soupeř), bubnovkou posekat první část trávy na seno - kolem jízdárny a vzadu za statkem. Na víkend tady byl Honzík s Jáchymem a dodělávali poslední přípravy na středoškolské O-TE-VŘI. ty se protáhly dlouho do noci... Mrkající
Snažil jsem se uvařit něco dobrého, Honzík udělal v sobotu večer úžasné buřty na pivu a poměrně dost byl na nohách. V neděli dopo jsem vyzkoušel recept z poslední kuchařky od Zdendy Pohlreicha - citrónové kuře se zeleninovou rýží a jogurtovým dipem. Skvělé jídlo, které zařadím do letního jídelníčku.
V neděli odpo, po Honzově a Jáchymově odjezdu, jsem si naplánoval válecí část dne. Chvilka spánku a pak filmíky, protože venku blo zase šílené vedro. Blížily se ale bouřky a deště a bylo nutno sklidit napůl proschlé seno. Práce, kterou fakt nemám rád. Navíc na velkém vozíku, koňském, je zase bloklé kolo, tak jsem ručně tahal malý vozík a nakládali do něj seno okolo jízdárny. Kus už Ivča sklidila sama. Hodinka a půl ve vedru nás úplně dodělala. Dokoukal jsem "Po strništi bos", dal si venku pivo a chytil závěr "Jak vytrhnout velrybě stoličku".
Nečekaně naročný den. Tak ještě tři dny "jakobyvolna" a přijedou první hosté v dlouhém maratónu našich služeb...

I na dlouhou administrativu došlo.

26. června 2020 v 7:36 | Marcel
Díky střídání teplého a deštivého počasí je venku práce skoro nad síly jednoho člověka. Jen sekání trávy je práce na dlouhé hodiny. Včera došlo, s křoviňákem v ruce, i na druhý výběh. Ohradníky byly taky zarostlé, taže eventuálně zapnutá elektrika v nich neměla žádný význam, vše šlo do země. Člověk by nevěřil, jak vysoká tráva prorostlá různým svinstvem drží a chová se jako neprostupná zeď...
Použil jsem novou hoblovku a cirkulárku a ze sady prkýnek, která jsem opracoval, jsem udělal příruční stoleček, když jsem využil starou železnou konstrukci coby nohy.
A musel jsem se vrhnout k počítači, k dlouho odkládaným pracím. První bylo stornování podzimního turnaje v softbalu, na který jsme několik let s kamarády jezdili. Letos byl zájem malý, hodně lidí přesouvá na podzim své jarní, zrušené termíny a priority jsou jinde. S partičkou ostravských kamarádů jsem pak dohodl termín naší klasické pánské jízdy. Největší penzum práce mi dalo obesivání širokého spektra kamarádů směrem k druhému pokusu oslavy Ivči kulatin na konci srpna. Vzal jsme si seznam dubnový a současný, přepsal vše do jednoho, aby byl přehledný a nepotvrzené začal obesílat. Už teď je těch potvrzených dost, asi to bude účastí hodně podobné mé utajené padesátce. Na druhou stranu to bude fajn generálka na září, které máme úplně plné a závěr si vyšperkujeme dvěmi svatbami. Ta druhá, pro kamarády, bude v poho, protože se jedná o velký odpoledně večerní mejdan. Ta první bude síla, slavnostní oběd pro 60 lidí s klasickou svíčkovou a karlovarským knedlíkem. V kuchyni bude dost hukot.
To je ale ještě daleko. Včera přijel na víkend Honzík a bude připravovat středoškoláky, večer si jedeme zahrát florbal s Dračicema. A poslední volný víkend si aspoň trochu užijeme...

Ohradníky

22. června 2020 v 19:48 | Marcel
Ráno jsme si s Ivčou byli nechat napravit záda, naše fyzioterapeutka jede na dlouho k moři, tak ať vydržíme. Po příjezdu domů jsem šel dělat práci, na kterou jsem se psychicky připravoval od soboty. Prosekat trávu, kopřivy a nálet pod ohradníkama. Ve chvíli, kdy ohradník přes rostliny probíjí do země, není v páskách žádný proud a tudíž hlídací efekt je v háji. |A při současném stavu nemohlo být v páscích vůbec nic. Býlí a kopřivy až do výšky metr a půl, mnohdy pás půl metru ve výběhu a půl metru za ním. Ohradník má dokola necelý kilometr a já ho šel horolezeckým tempem, něco přes čtyři hodiny. Dvakrát jsem si odskočil do base campu doplnit benzín a napít se a znovu do zeleného pekla. Nakonec jsem opravil rozpojené části a bylo tady pozdní odpoledne. Nechtěl bych to dělat každý den, přesto mne čeká ještě druhý výběh.
Rybník ani po deštích nenatéká. Ve čtvrtek tady byl jeden z rybářů, byl nepříjemný, nerudný a prý je vše v pořádku. Vzal jsem si loď a dojel pod stavidlo. Podle mého názoru mezi osmým a devátým prknem shora voda odtéká. Pod hrází je tůňka, ze ketré pramínek teče pryč. Prkénka jsou stará, seschlá a už prostě nenabudou tak, aby stavidlo těsnilo. Zítra budu na rybáře volat já.
Třešeň je obsypaná, chodíme si otrhat na chuť a Honza se těší na víkend, že si dá taky, koťata nám hrají krásné kino, když si hrají a kulí se přes sebe (dneska dvě vlezla poprvé až k nám domů) a slepice pomalu začínají nést, asi pět vajíček denně. Tyhle tři věci mi navečer udělaly radost.

Tak tohle je provoz

21. června 2020 v 21:43 | Marcel
Účastníme se velké akce jihočeského kraje pro poskytovatele ubytování, což jsme po první schůzce nečekali. Kraj přišel s úžasným nápadem a projektem, kdy návštěvníkům ubytovaným v hotelech a penzionech nabízí 30% slevu na pobyt a na vstupném na atrakce, muzea, ZOO a podobně slevu až 50%. V prvním kole bylo podmínkou stát se partnerem organizace, která vše zastřešuje a zaplatit poplatek 18 tisíc. Na konci první schůzky před týdnem Ivča prohlásila, že je to nemorální, požadovat za vstup do programu znamenajícím podporu podnikání takhle vysoký vstup. A že o tom napíše pěkný článek... Za čtyři dny přišel další telefonát, že se podmínky změnily a nic platit nemusíme... Takže nyní nabízíme slevu na ubytování a zpostředkováváme slevy na vstupném na mnoho objektů v jižních Čechách.
Na víkend jsme měli na statku tři skupinky. Rodinky s dětmi, Hančiny tanečníky a na sobotní večeři a nedělní snídani softbalistky Tempa Praha, pravidelné klienty. Páteční večer a sobotní ráno proběhlo v pohodě, očekával jsem čas večeře pro sofťačky, podle toho jak budou hrát. Klasická večeře byla na půl sedmou, ale od tří jsem byl v kuchyni a chystal saláty, mísy na snídani, přípravu na míchaná vajíčka, vajíčka natvrdo, maso na pečení. K večeři byly vepřové plátky na cibulce a česneku s pečeným bramborem, množstevně dvakrát dvacet lidí s upřeněním času hodinu a půl po sobě. Nejhorší možný scénář, protože maso i brambory musí být v troubě právě hoďku a půl, ať vše doladím. Před pátou první várka, o půl sedmé ven a hned do trouby druhou várku... To znamená mimo jiné nakrájet pro každou skupinku vedle masa i pět kilo brambor na plech. A mezi první a druhou skupinkou uklidit talíře do myčky a umýt nádobí.
No, nenudil jsem se. Zdena je tady dopoledne, Lucka je dlouhodobě v kravíně a jedinou asistenkou v kuchyni je chvílemi Ivča.
Softbalistky chtěly večer saunu. Problém však nastává v nejméně očekávanou chvíli. Když se sere, tak se sere. Občas nám sauna vyhazuje jistič, většinou při nebo po dešti. Jako v sobotu večer. Pokud saunu nahodím manuálně a není nahřívávání nastaveno automaticky, v případě výpadku elektriky musím nejdříve nahodit jistič a pak znovu zapnout saunu. Než jsem došel od sauny na louku (pro kontrolu jsem si rozsvítil světlo u sauny), zase elektrika spadla. Nahodit jistič, zpět do sauny. Hodinu bylo vše v pohodě a zase to spadlo. Nahodil jsem vše potřetí a šel uklízet. Naprosto nevypočitatelné případy. Dneska jsem si saunu zapnul a nespadla ani jednou. Takže má teorie o vzrostlé trávě pod ohradníkem, který je napojený ze stejné svorkovnice, padá. Stejně musím vše okolo obou výběhů v příštích dnech prosekat.
Zvláštní kapitolou je stav vody v rybníku. Stále málo a nestoupá, zítra na lodi dojedu ke stavidlu a podívám se. Ale pokud nemáme prasklý sud, ve kterém sleduju hladinu vody, pak se z něj odpaří během dne, a ne na sluníčku, cca deset centimetrů vody. Na druhou stranu by se voda měla odpařovat pořád stejně. A i v letech s velkými vedry s menším množstvím srážek byl rybník plný.
Večer jsem koukal do vrtu a vody máme plno. Ťuk, ťuk, ťuk na dřevo...

Hoblovka

18. června 2020 v 21:12 | Marcel
Před cestou do Ostravy jsem z tatíka vyprosil jeden stroj, který mi čím dál více chybí. Malou cirkulárku jsem měl, byla slabá a já si s ní nevěděl rady. Vedle byla i hoblovka, ale nože nebyly broušené dvacet let a hoblovka nebyla funkční. Od tatíka jsem dostal kvalitní, sice starší, ale úžasnou cirkulárku s hoblovkou na stojanu. Včera jsem ji poprvé použil a kromě toho, že mám krásně ohoblované prkna na venkovní stolek, mají slepice kupici čerstvých pilin do kurníku. Takže i tímto zbůsobem ještě jednou velké díky, tati Líbající.
Tatík mi ještě od kamaráda získal devět kuželek a dvě koule, doma udělal křížový stojan, který já natřel a hledám místo, kde umístíme ruské kuželky. Velký hit zotavoven ROH bude i na Výštici. Komu jsem to řekl, byl nadšený, takže budeme mít další pěknou výštickou atrakci.
Kus včerejška jsem zase strávil sekáním. Po dvou týdnech jsem vzal do ruky křoviňák a prosekáváním míst, kam nezajedu traktůrkem a která neposakali o víkendu instruktoři, jsem strávil dvě a půl hodiny, skoro tři nádržky... Jen jsem ale zjistil, že někdo o víkendu někdo ztratil šroub zavírající mazací otvor. Naposledy se to povedlo Balounovi. Zase musím improvizovat, než budu mít cestu do Týna do Husquarny.
Dnes dopo jsem byl na nákupu, mělo pršet a já potřeboval dokoupit ovoce, zeleninu a pár dalších věcí na nabitý víkend. Něco přes půlhoďky v obchodě, pak jsem chtěl po dvou letech nové sandály do kuchyně. Mám dobrou zkušenost ze zdravotnických potřeb vedle Globusu. Poprvé jsem zkoušel asi šestery boty a nevybral si. Klidně bych pokračoval, ale hadr přes pusu mě natolik limitoval a otravoval, že budu fungovat ve starých, které jsou vyšlapané se špatnými suchými zipy. Zkusím na ně nalepit nové a uvidím. Znovu do obchodu půjdu až 1. července, kdy naše hysterická manipulativní vláda konečně ruší nařízení s rouškami. Jako by to nemohli udělat za tři dny, musíme čekat o dalších deset navíc. Asi si musí dokázat, že s národem mohou manipulovat do poslední chvíle...

Honzovy 25

14. června 2020 v 14:35 | Marcel
Honzík slavil o víkendu své narozeniny, čtvrtstoletí, s kamarády a měli jsme souběžně s nimi na statku druhou skupinku, seminář pro učitele. Obě skupiny se v rámci možností sladily, jen učitelé měli možná v noci trošku více hlučno. Přesuny termínů po hysterických opatřeních ale nesou následky na všech stranách a my se snažili s kamarádem Pepou, který seminář šéfoval, vše dopředu vykomunikovat.
Vaření bylo stejné s jednou pozitivní výjimkou. Sobotní večeři pro učitele jsem připravil já, ale grilování v rámci narozenin měl na starosti Honzík. Takže krásný klidný večer s kamamrády a našima.
Ve čtvrtek jsem odjel do Ostravy, tam strávil krásný večer s rodiči, Mirkem a Honzou. Ten v pátek dopo natáčel reportáž v centrále Kofoly, já jej i s rodiči a totálně plným autem nebral a všechny přivezl na statek. Plné auta znamená kromě věcí denní potřeby další díl tatíkova hledání a vyklízení nejen svých prostor. Ukecal jsem ho, že mi postoupil svou cirkulárku s hoblovkou (tu jsem chtěl moc), příslušenství k cirkulárce, od kamaráda dostal kuželky i s koulema (budeme dělat ruské kuželky), drobnosti z dílny a garáže... Pak natáčecí aparatura s Honzou a auto bylo fakt plné. Část kufru se pak vysypala na mamču ve chvíli, kdy mi pod kola vyběhl z lesa pes a já instinktivně dupl na brzdu...
Je neděle po obědě, klioši a kamarádi odjeli a zbytek rodiny spí. Krásné ticho obklopuje statek a já si užívám samoty na dvoře. Ne, že by víkend byl kvůli lidem nějak jiný, ale tenhle klid po akci si vždycky strašně užívám.

Předčasný odjezd

10. června 2020 v 17:39 | Marcel
Dneska se nám stala poprvé věc tohoto typu. Z důvodu deště skupina 30 cyklistů odjela o den dříve, zůstali dva. Pár jich sice odjet dneska mělo, ale placení chytlo lavinu a my osaměli. Trochu to nechápu, protože většina z nich byla dneska na výletě na Hluboké, na společném obědě a pak se rozjeli. Teď budou sedět doma u televize místo toho, aby byli s kamarády. No nic, to je život.
Včera jsme pro ně grilovali a maso opět chutnalo, spokojenost byka veliká. A grilovačka pro třicet jedlíků, a oni jedlíci byli, nebyla záležitost na půl hodiny. Byli vyježdění po okruhu přes Hlubokou a chutnalo jim. Vypili dva a půl sudu Únětické dvanáctky a naplnili popelnici na sklo po okraj lahvemi od whisky, prosecca a vína.
Dneska jsem natopil saunu pro středeční klasický saunovací večer, celý den prší a bazén u sauny je úplně plný.

Kam dál